TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
cinsky-lanthanoidovy-monopol-se-chyli-ke-konci
Síran ceričitý. Wikimedia Commons.

Čínský surovinový monopol se chýlí ke konci

Ytterbium, gadolinium, cerium... Že jste o těchto prvcích vzácných zemin nikdy neslyšeli? A přesto se s nimi setkáváme každý den - v elektronických zařízeních od smartphonů přes hybridní automobily a uplatnění nacházejí i v naváděných raketách, se kterými se běžný člověk naštěstí denně nepotkává. Naleziště těchto prvků, lanthanoidů, najdeme jen na několika místech na světě a jejich těžba i následné zpracování je velice náročné na infrastrukturu a přináší vysokou ekologickou zátěž.

Lanthanoidy v číslech

V Číně se nachází něco málo přes 20 % světových zásob lanthanoidů. Přesto je celých 95 % celosvětové poptávky uspokojováno právě odsud, protože ekologická stopa ani pracovní podmínky nejsou v ČLR tak silným tématem jako ve vyspělých zemích. V absolutních číslech činí export prvků vzácných zemin necelých 31 000 tun ročně. Pro srovnání: Stejné množství uhlí se v Říši středu vytěží za necelých 5 minut, což ukazuje, jak vzácné lanthanoidy jsou.

Ovšem celková čínská produkce dle oficiálních těžebních kvót přesahuje 92 000 tun a realita může být dle odhadů ještě o třetinu vyšší. Minimálně 60 000 tun tedy zůstává v zemi svého původu. Proč? Protože Čína svého monopolního postavení využívá a omezením exportu kontroluje množství a tím i cenu zemin na trhu. Navíc omezením vývozu láká zahraniční firmy, aby přesunuly výrobu právě do Číny, kde je vzácných prvků dostatek. Na prodeji totiž země vydělá „jen“ několik miliard dolarů ročně, avšak zisky z továren, které sem alokují svou výrobu, přinášejí částky řádově vyšší. A musíme přihlédnout i k rozšířené průmyslové špionáži. S dalšími firmami by mohlo přijít další know-how, které se dá zkopírovat. Čína však o své privilegované postavení může zanedlouho přijít.

Dar ze dna oceánu

21. března čínským úřadům zamrzl úsměv na rtech, protože Japonsko - suverénně největší odběratel vzácných zemin - oznámilo objevení masivního ložiska lanthanoidů poblíž maličkého ostrova Minami-Torishima. Toto naleziště se nachází v oblasti vzdálené méně než 200 námořních mil od ostrova, která podle mezinárodního práva představuje výlučnou ekonomickou zónu Japonska.

china waters

Obrázek: Exkluzivní ekonomická zóna Japonska. Červené body označují ložiska surovin. Zdroj obrázku: http://www.telegraph.co.uk/finance/comment/ambroseevans_pritchard/9951299/Japan-breaks-Chinas-stranglehold-on-rare-metals-with-sea-mud-bonanza.html

Doposud bylo Japonsko naprosto závislé na dodávkách z Číny. 56 % čínského exportu mířilo právě do země vycházejícího slunce a Čína své postavení několikrát využila k prosazení svých politických zájmů. Kupříkladu v září 2010, kdy japonské úřady zadržovaly kapitána čínské rybářské lodi po potyčce u ostrovů Senkaku, pohrozila Čína zastavením vývozu vzácných prvků. Tento tlak donutil Japonce propustit kapitána během několika málo dnů.

Ložiska se navíc nacházejí blízko povrchu mořského dna a koncentrace vzácných prvků v zemině je několikanásobně vyšší než obvykle. Japonsku se tedy bohatě vyplatí investovat do těžebních zařízení a výrazně omezit dovoz, protože dle odhadů mohou z okolí ostrova Minami-Torishima pokrýt až 60% spotřeby lanthanoidů.

Jak Čína na tento nález zareaguje, zůstává otázkou. Nehledě na výsledek je ale zřejmé, že se její monopol na trhu s prvky vzácných zemin bortí.

 

O autorovi:

Šimon Presser je spolupracovníkem Asociace pro mezinárodní otázky.

@AMO_cz je na Twitteru.

 

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

Přihlásit odběr novinek

Podporují nás:

                                                     30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno             

Partneři:

PN logo sRGBlogo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big   cze-logo    Peroutak logo1