TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
do-italie-s-janem-autengruberem
Na balkóně svého ateliéru v Římě 1915.

Do Itálie s Janem Autengruberem

Městské muzeum v Pacově odkazuje svým názvem k básníkovi, jehož jméno je známé každému českému maturantovi. Ovšem kdyby jiný, o generaci mladší, pacovský rodák Jan Autengruber Antonína Sovu přežil, možná by se muzeum jmenovalo po něm. Jeho život a dílo stojí za pozornost nejen těch, kteří toto tvrzení považují za příliš troufalé, ale především těch, kteří mají potřebu živit nejen tělo.

Jan Autengruber byl nositelem jména starého váženého měšťanského rodu ze Štýrska, který se mimo jiné vyznamenal ve válce s Turkem. Jak se říká „jablko nepadlo daleko od stromu“, takže Jan Autengruber na dobových fotografiích působí sebevědomě, odhodlaně a zapáleně, vlastnil zbrojní pas a měl, dnes by se řeklo, dobrou fyzičku. Ani on se válečným hrůzám nevyhnul, svoji prudkou životní energii uplatnil hlavně v umění – výtvarném i hudebním, bohužel jen do svých 33 let.

Studoval na pražské UMPRUM, proslulé mnichovské AVU a nepřestával prý udivovat svojí zručností. Jenže zručný výtvarník, jehož malby jsou efektní, ještě nutně nevytváří skutečné umění; Jan Autengruber byl víc než dobrý řemeslník. Ačkoliv měl v Mnichově výjimečný úspěch jako malíř portrétů nebo aktů, neustrnul v akademickém naturalismu a spěchal za dobrodružstvím vlastního (výtvarného) vyjádření. Jeho cestě do Itálie se věnovala výstava v Městském muzeu v Pacově, na níž byly k vidění jeho kresby a skici. Další výstava z pozůstalosti se chystá. Pro ty, kteří se na „italskou“ výstavu nedostali, a přesto chtějí být svědky umělcova zrání pod jižním sluncem, mám dobrou zprávu – dostala „nový život“ na webu artforgood.cz.[1]

Rychlost – radost?

Nejen naše vlastní lenost nás vede k povrchnosti. Obestírá nás čím dál hustší smog informací o jakýchsi událostech. Část z nich je i o vernisážích nebo dernisážích, workshopech a jiném kulturním provozu. Mnohdy se to valí v pěkných obalech fotograficky zdokumentovaných do posledního špendlíku. Ale co opravdu (in)formuje naši duši? Z čeho máme žít, když náboženství a národovectví vymírají nebo zdegenerovalo a vyskytuje se už v posledních kusech? Skutečné umění zastiňují produkty souručenství pseudoumělců, galeristů a kurátorů udělané po srsti divákovi a s nejpitomějšími záměry – šoknout nebo zavtipkovat?

Ještě trvá velikonoční čas. Dívám se na Autengruberovy Palmy, které namaloval v Itálii během své studijní cesty. Na webu si je můžete přiblížit až na strukturu plátna a pozorovat, jak Autengruber rychlými tahy štětce vrstvil barvy, aby vytvořil prostor obrazu. Obzvlášť okouzlující je jeho růžová v odstínu jarního, ještě jedovatého, zapadajícího slunce. Část plátna je bez barvy oleje, jakoby nedomalovaná. Pravděpodobně záměr, umělecká zkratka troufalého talentovaného mladého muže. Zachytil biblický okamžik, kdy se slovo stává tělem (Jan 1,14) a plátno uměleckým dílem.

Autengruber jistě věděl, že palmy jsou křesťanským symbolem vítězství nad smrtí. Možná chtěl vyjádřit naději v době, kdy propukla první světová válka a on musel svoji studijní cestu předčasně ukončit a narukovat. Možná předjímal heslo Alberta Camuse, že se člověk „nemá starat o naději, ale zbavovat se klamu“. Po válce sice vystoupil z církve, ale až do své smrti roku 1920 přemýšlel a zůstával u nejpůvodnějších témat víry a existenciálních otázek: zpodoboval dědičný hřích (Adama a Evu), vinu a trest (Kain a Abel), vykoupení (Zmrtvýchvstání)... Připravíme je pro Vás na artforgood.cz[2] na příští Velikonoce.

http://www.artforgood.cz/cs/virtualni-prohlidky/Autengruber

Do 17.5. je k vidění v pražském knihkupectví KAVKA (Krocínova 5malá ale hezká výstava Jana Autengrubera a jeho ženy Hany. 

22 4 2018 obr1

Jan Autengruber, Palmy, olej 1915–16.


[1] Založili jsme neziskovou společnost Art for Good nový život výstav a zvolili pro ni platformu z nejpřístupnějších, bezbariérovou, multimediální, aktuální tedy živou, bez vstupného a na pořád („for good“) – web artforgood.cz. Vybíráme minoritní, vysoce kvalitní umělce, jejich povedené výstavy, texty autorů, kteří jsou znalí umělcova života a s ním propojeného díla se schopností kritické reflexe. Točíme filmy nebo poskytujeme zdarma umělecké monografie k webovému listování. Budujeme prostředí, v němž jde o proměnu pohledu na skutečnost, prezentaci výtvarných děl, která mají potenciál podat existenciální svědectví.

[2] Na našem webu se také můžete seznámit s Janem Křížkem, který se snažil zachytit lidskou figuru, původ člověka, jeho postavení ve světě; ne nápodobou, ale pravdivě. Ačkoliv se mu brzy dařilo – úspěšně vystavoval v Paříži třeba s Brancusim, Duchampem, Dubuffetem, Picassem nebo Giacomettim – stáhl se na vrcholu života se svojí ženou na venkov. Jeho odpovědí na uměleckou produkci kolem bylo umlknutí a tvorba jen několika málo skromných plastik a kreseb, většinu času včelařil. Nový život na webu dostaly také výstavy Věry Novákové, Ivana Sobotky, Gertrudy Gruber Goepfertové nebo Jana Jedličky. Všem je společný nezájem o blbosti a prohloubení duchovního života a tvorba jako jeho záznam a nástroj, skoro by se řeklo vedlejší produkt.

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

Přihlásit odběr novinek

Podporují nás:

                                                     30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno             

Partneři:

PN logo sRGBlogo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big   cze-logo    Peroutak logo1