TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
basnivy-malir-generalniho-stabu-ruske-flotily
Ivan Ajvazovskij. Česmenská bitva. 1848. Výřez. www.ru.wikipedia.org

Básnivý malíř Generálního štábu ruské flotily

V Národní galerii Arménie v Jerevanu probíhá souborná výstava děl Ivana Ajvazovského ke dvousetletému výročí jeho narození. Původním jménem Hovhannes Ajvazjan se narodil v roce 1817 ve Feodosii na Krymu, který je neodmyslitelně spjat s jeho tvorbou. 

Ajvazovskij pocházel z chudých poměrů, díky mecenášům mohl studovat nejprve na feodosijském gymnáziu a poté i na Imperátorské akademii umění v Petrohradu. Od mala miloval Černé moře, na jehož břehu vyrostl. S mořem je spjato i jeho další působení, neboť byl v roce 1844 jmenován malířem Generálního štábu ruské flotily. Kromě krajinomalby je tedy i autorem mnoha obrazů znázorňující historické bojové scény, především vítězné námořní bitvy Ruského impéria. Za zmínku stojí například obraz „Česmenská bitva“, kde umělec zachycuje osudný boj ruské flotily s tureckou. Lodě zachvácené ohněm, na pozadí stoupající dým, který se prolíná s hustými oblaky ve svitu měsíce. Ve zpěněném moři, odrážejícím rudo-žlutou zkázu, se turečtí vojáci přidržují trámů, aby zachránili alespoň holé životy. Hlavní pozornost je upřena k vlajkové lodi „Tři hierarchové“, ke které se přibližuje loďka s přeživším oddílem důstojníka Dmitrije Iljina.

Styl Ajvazovského je často přirovnáván k tvorbě Williama Turnera, dokonce byl svého času nazýván „ruským Turnerem“. Oba umělce spojuje motiv moře, pojatý v romanticko-impresionistickém stylu. Podíváme-li se na Turnerovy a Ajvazovského malby, nelze si nevšimnout dalšího společného prvku: motivu slunce. Ajvazovskij dosáhl mistrovství v zobrazení mořského pobřeží v různých údobích dne: od mdlého světla ranního svítání, po červánky soumraku, kdy mořský břeh pomalu mizí v temnotě, jen poslední paprsky slunce ještě osvětlují vrcholky skal. Snaha zachytit proměnlivé elementy přírody a atmosférických jevů vedly Ajvazovského k objevení řady nových výrazových technik. Na jeho obrazech zaujme především hra světla, k níž namalovaný výjev slouží jen jako záminka.

Zatímco v přírodních motivech dosáhl mistrovství, poněkud méně se mu dařilo v zobrazování urbanistických předloh či portrétech. Možná proto v jeho dílech postavy najdeme jen zřídka, a pokud se bez nich téma neobejde, tak je často zahaluje mlžný opar, stín nebo sedí na břehu moře jen tak mimochodem. Portrét umělcovy manželky Anny Sarkisové-Burnazjan z roku 1882 je výjimka, ale i její tvář halí bílý šátek. Výrazné jsou akorát její oči.

Ajvazovskij 1

Ivan Ajvazovskij: Portrét umělcovy manželky Anny Sarkisové-Burnazjan, 1882. (www.ru.wikipedia.org)

Motiv moře v Ajvazovského tvorbě převažoval nad vším ostatním. Krajinomalby se dají najít  mezi orientálními náměty z cest po Blízkém východě. Tak jej zaujaly pyramidy nebo život v Káhiře, precizní zobrazení zimní krajiny z Maloruska (dnešní západní Ukrajiny, odkud se jeho rodina přistěhovala na Krym) a nesmí chybět arménské motivy.

V „Sestoupení Noeho z hory Ararat“ z roku 1889 Ajvazovskij zobrazuje svět po čtyřicetidenní potopě. V čele průvodu kráčí Noe, jeho žena, dospělý syn a malé dítě. O několik kroků za nimi již v mlžném oparu jde zbytek zástupu, jeho další synové a jejich ženy v doprovodu zvířat. Noe s rodinou netvoří ústřední motiv díla. Tím je spíše vjem „nového začátku“, který z obrazu vyzařuje pastelovými světlými tóny siluety hory Ararat v oblačném oparu. Země ještě zcela nevyschla a matné světlo se odráží od kaluží vody pod nohami zástupu.

Ajvazovskij 2

Ivan Ajvazovskij: Sestoupení Noeho z hory Ararat, 1889. (ru.wikipedia.org)

Jedním z mistrovských děl Ajvazovského, které spojuje biblický motiv a motiv moře je „Chaos – Stvoření světa“. Zde je zobrazen boj mezi silami Dobra a Zla, mezi světlem a temnotou. Ladění tónů dává tušit, že v příštím okamžiku Stvořitelovo světlo protne chaos a dojde k okamžiku Stvoření. A vše se odehrává jak jinak než mezi oblaky a mořem. Obraz se dlouhou dobu nacházel v papežských sbírkách a v Arménii je vystavován poprvé.

Ajvazovskij 3

Ivan Ajvazovskij: Chaos – Stvoření světa. (ru.wikipedia.org)

Ajvazovskij se po celý život zasazoval o pozvednutí rodné Feodosie. Založil ve městě uměleckou školu a galerii a díky štědrým darům z Feodosie udělal jedno z uměleckých center jihu tehdejší Ruské říše. Stejně tak se zajímal o ochranu archeologických památek Krymu a na své náklady nechal zbudovat nový depozitář krymských vykopávek. Mimo to se zasadil o rozšíření železničního spojení do regionu nebo o stavbu vodovodu. Ajvazovskij byl nejen štědrý mecenáš a filantrop, především se vždy rád vracel do svého rodného města k jedinečné krymské přírodě za šumění vln moře. Jak jednou řekl: „Idealizace živé přírody je extrém, kterému jsem se vždy ve svých obrazech snažil vyhnout. Avšak poetičnost přírody jsem vždy cítil, a cítím neustále, a právě tu se snažím svým štětcem předat: půvab noci ve svitu měsíce, něhu čistého západu slunce, hrůzu, která padá na duši při bouřce nebo uragánu, to vše jsou pocity, které na mě dýchají, když maluji.“ 

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

Podporují nás:

                                       30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno              LOGO 4Home CZ RGB

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big