TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
do-babisovych-lidovych-novin-nepisu
Viktor Karlík, revolverrevue.cz

Do Babišových Lidových novin nepíšu

Vyšlo na Bubínku Revolveru.

Dne 3. září 2015 se na internetovém serveru Lidovky.cz objevil můj článek s titulkem „Pohnuté osudy: Život 22letého studenta Pavla Švandy skončil v Macoše. Kvůli StB?“ (http://www.lidovky.cz/pohnute-osudy-pavel-svanda-zivot-22leteho-studenta-skoncil-v-macose-1pu-/lide.aspx?c=A150831_205009_lide_ELE).

Tento týden jsem se od známého dozvěděl, že je trochu divné, když se „tvářím zásadově“ a píšu a říkám, že slušný novinář by v Babišových Lidových novinách neměl pracovat ani publikovat – a sám se pak chovám jinak. Může se to zdát jako banalita, ale nejspíš není, a člověk se taky pochopitelně nechce jevit jako idiot. Věc bych tedy rád uvedl na pravou míru.

Výše zmíněný text jsem do Lidových novin skutečně napsal, ovšem téměř před devíti lety: jak jsem si teď ověřil v archivu Newton Media, vyšel tiskem 16. listopadu 2006 pod titulkem „Smrt na dně Macochy“ (jako součást cyklu, který jsme připravovali v rámci projektu Příběhy bezpráví společnosti Člověk v tísni, LN tehdy byly jedním z mediálních partnerů). V roce 2011 nebo 2012 mne pak oslovili z redakce s otázkou, zda by článek spolu s několika dalšími mohl být zařazen do speciálního magazínu LN 101 Pohnuté osudy. Nic jsem nenamítal, nebyl tehdy důvod.

V červnu 2013 koupil vydavatelství Mafra Agrofert Andreje Babiše – a od té doby jsem do LN nenapsal ani čárku. Na stránkách iDnes.cz (což je další součást Babišova impéria) vycházely ještě nějakou dobu texty-anonce na rozhlasový pořad Příběhy 20. století, na němž se podílím: nebyly honorované, psal jsem je primárně pro web rozhlasu a server iDnes.cz je začal přebírat v době, kdy ještě Babišovi nepatřil. Pořadu to pomáhalo, ale i tahle forma reklamní spolupráce mi vadila a po dohodě se spolupracovníky jsem ji ukončil.

Myslím si totiž, že periodika, která patří šéfovi populistické politické strany, členovi vlády, ministrovi financí atd., o sobě nemají tvrdit, že jsou nezávislá (slova „nezávislý deník“ dodnes zdobí hlavičku Lidových novin), a že novinářská nezávislost je s prací pro vydavatelství Mafra neslučitelná. A také si myslím, že situace českého tisku je tristní, je třeba to pojmenovávat a vyvozovat z toho důsledky, a nikoli do Lidových novin, MF Dnes či jejich webových odnoží přispívat, jako by se nechumelilo. Kdo to dělá, chtě nechtě se podílí přinejmenším na vytváření jakési „kouřové clony“ a zajišťuje Babišovým podržtaškům alibi.

Nevím, jak se věc má právně, jestli je možné, aby LN znovu publikovaly staré texty (jistě, kdysi za ně zaplatily) bez vědomí a souhlasu autora – nejspíš ano, budu to muset zjistit. Připadá mi zároveň smutné a legrační, že se celá potíž znovu vyjevila zrovna u článku, v němž jsem popisoval tragický případ Pavla Švandy: byl to výjimečně talentovaný člověk, který kladl důraz na etické otázky, trápila ho například normalizační přizpůsobivost, soustavně zkoumal, zda se sám nechová špatně. V článku cituju jeden jeho deníkový zápis vztahující se právě k normalizaci: „Dej lidem na vybranou, a vyberou si to nejpohodlnější; nejpohodlnější je pro ně vždycky to klidné a zaběhané.“ Doufám, že si redaktoři v LN čtou, co tisknou.

 

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

  • Spalovač trenýrek se mýlí

    Petr Havlík

    Společnost, kde „nejhlasitější“ formou komunikace je mlčení mlčící většiny, již není demokracií. Základním předpokladem plnohodnotné demokracie je totiž otevřený prostor pro svobodnou diskusi....

  • Červené trenky v Bílině

    Veronika Vendlová

    Úryvek z textu Veroniky Vendlové, členky iniciativy „Společně to dáme“. Jde o reportáž z protestu této iniciativy proti prezidentu Zemanovi v Bílině. Vybraný text je ze závěru článku, kdy jsou oponenti...

  • Tajemstvím smíření je vzpomínka

    Michal Kadleček

    Mohlo by se zdát, že zbytečně vytahuji věci zapomenuté, nebo dokonce promlčené. Jenže česká xenofobie, předsudky a komplexy stejně jako občasná nepodložená halasná namyšlenost a hysterické reakce...

  • Pomník Milady Horákové

    Redakce Přítomnosti

    V roce 2015 byl díky finanční pomoci Nadačního fondu Stránský odhalen na pražském Pětikostelním náměstí pomník Milady Horákové. V místech mezi Senátem a Poslaneckou sněmovnou připomíná boj proti totalitě....

  • Urážka státu do hlavy

    Martin Jan Stránský

    Vydavatel Přítomnosti Martin Jan Stránský komentuje pohoršení, které svým textem vzbudil v několika čtenářích, těmito slovy:  Moje poslední glosa,[1] která souvisela s první,[2] naštěstí splnila mé...

  • Pan Žáček je možná trochu cvok, ale je to cvok hezký!

    Jan Cigler

    Lidé si ovšem rozhodně nechtějí kazit dojem o konopí nějakými mozoly, když mohou lenošit s brčkem ve stínu věkovité lípy a smát se jako „normální šílenci“... I tak je pan Žáček inspirativní. Třeba...

  • Učešte mi uši

    David Bartoň

    V době, kdy je lidské slovo vzácné, mi zní až neuvěřitelně inspirativně, co pověděl A. Mitrofanovovi jeden z hrdých Rusů a nemnoha přátel naší země Viktor Fajnberg[1]: „Jste-li v bezvýchodné...

  • Lid může hýkat, konečně se zbavil elit

    Jaroslav Erik Frič

    Od své nominace (nevím, kým vůbec podané) na Cenu Magnesia Litera za mé „blogové“ psaní v loňském roce a která se předává pod egidou pro mne zcela nepřijatelných sponzorů, jsem se distancoval...

Podporují nás:

                                                      30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big