TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
jak-ukoncit-ukrajinskou-krizi

Jak ukončit ukrajinskou krizi

Domnívám se, že klíče k ukončení ukrajinské krize drží pevně ve svých rukou Vladimír Putin. Ukrajinskou krizi by mohl ukončit buď dobytím celé Ukrajiny, nebo zastavením podpory separatistů. V prvním případě by získal celou zemi, ovšem za velmi vysokou cenu. Tuto možnost považuji za čistě hypotetickou.

Obávám se ale, že ani jednu z těchto cest ruský prezident nezvolí. Moc rád bych se mýlil, ale domnívám se, že bude pokračovat v mírné destabilizaci východní části Ukrajiny. Tento stav bude Ukrajinu dlouhodobě hospodářsky a finančně vyčerpávat. Ukrajina bude krvácet.

Optimální řešení
Za optimální řešení bych považoval zastavení veškerých vojenských akcí a uspořádání plebiscitu na východě Ukrajiny (a případně i na jihu, v Oděse). Obyvatelstvo by v plebiscitu rozhodlo, zda chce setrvat v rámci Ukrajiny, nebo zda si přeje připojení k Rusku. Tento plebiscit by musel být uspořádán pod dohledem mezinárodních mírových sil, aby se zajistila jeho věrohodnost. Hlasování na Krymu za věrohodné nepokládám, přestože považuji za pravděpodobné (byť zdaleka ne jisté), že by dopadlo ve prospěch připojení k Rusku. Aby takové hlasování bylo věrohodné, není možno ho uspořádat pod bodáky jedné ze stran.

Obávám se, že určité síly (spíše ty prozápadní) s uspořádáním plebiscitu nebudou souhlasit. Byla by to ale škoda, protože pokud se nepodaří zjistit smýšlení obyvatelstva, separatisté mohou v budoucnu znovu povstat, byť by nyní byli poraženi.

Zdá se mi, že ukrajinský národ se stává národem vlastně až nyní. Donedávna byl nerovnoprávným přívažkem Ruska. Rusko nikdy nepřestalo Ukrajinu vnímat jako své teritorium, a naši rusofilové se s nimi (nejen) v této věci zcela shodují. Ruská agrese zastihla Ukrajinu v podstatě v rozkladu – zejména co se týče armády. Ukrajinská armáda byla nepočetná, špatně vyzbrojená a nedostatečně vycvičená. Vzhledem k tomu, že Rusko vyslalo na východ Ukrajiny nepochybně zkušené diverzanty, je téměř zázrak, že vládní snaha vypořádat se separatisty slaví relativní úspěchy. Skutečná ukrajinská armáda se teprve rodí – a rodí se v boji.

Mnoho ukrajinských vojáků dezertovalo, protože se jim nechtělo bojovat proti Rusům, případně proti vlastním spoluobčanům. Situace se zřejmě začala měnit, když separatisté začali zabíjet jejich kamarády. Ať už se situace vyvine jakkoliv, Putin již nyní dosáhl toho, že miliony Ukrajinců začali Rusy vnímat jako své nepřátele, jako ohrožení. Na tom bezprostředně nic nezmění výsledek současné války. Pokud Putin obsadí celou Ukrajinu, obsadí území, na kterém budou žít miliony lidí, kteří ho budou považovat za nepřítele. Stejné to bude, pokud povede dlouhou vyčerpávající válku. A i kdyby – čistě hypoteticky – nyní s protiukrajinskými akcemi přestal, vzájemné vztahy už byly hluboce poškozeny. (Netvrdím, že nezvratně, protože věřím jak na smíření mezi jednotlivci, tak na smíření mezi národy.)

Potřeba nového uspořádání
Vraťme se však k otázce plebiscitu. Pokud by se podařilo ho uskutečnit, mohlo by to mít dalekosáhlé pozitivní následky. Celé poválečné uspořádání Evropy bylo založeno na neměnnosti státních hranic. V Evropě byl dlouho mír – zejména proto, že naprostá většina demokratických států tento princip přijala za svůj. Nicméně svět se mění. Pokud se rozdělí dva národy, aniž jsou mezi nimi spory o hranice, nemusí to být žádná tragédie. To byl případ rozdělení Československa a do značné míry i osamostatnění Slovinska a Makedonie. (Slovinci a Chorvaté se sice přeli o námořhranici, nikoli ale o hranici pozemní, a pokud vím, nevedly se žádné spory ani o hranici mezi Makedonií a Srbskem.)

Tragédie ovšem nastala tam, kde se etnická hranice nepřekrývala s hranicí administrativní, což byl především případ Bosny a Hercegoviny. V ní se sice již dlouho neválčí, ale situace v tomto quasistátě je velice nepřirozená.

Ještě větší tragédie nastala v případě Kosova. Šlo o jediný případ, kdy Evropa akceptovala (přinejmenším z významné části) vznik nového státního útvaru proti vůli státu a národa, který dané území původně ovládal.

Nemyslím si, že Kosovo nemělo vzniknout. Dokonce si myslím, že z dlouhodobého hlediska je jeho vznik výhodný i pro Srby. Pokud by Kosovo nevzniklo, neustaly by boje a teroristické útoky ani v Kosovu, ani v Srbsku.

Domnívám se však, že před jeho vznikem měla být jasně formulována a výraznou většinou evropských zemí přijata srozumitelná a verifikovatelná zásada, za jakých okolností může nový státní útvar vzniknout. Tato zásada by patrně měla důsledky pro Baskicko, Skotsko nebo Katalánsko.

Formulování této zásady by nemělo představovat nepřekonatelnou obtíž. Mohlo by znít třeba takto: „Národ tvořený sedmi sty tisíci občany má právo na vlastní stát.“ Přirozeně by bylo třeba nějak vyřešit otázku, na jakém území má být takový plebiscit uspořádán. Problémy by téměř jistě nastaly tam, kde je obyvatelstvo smíšené, což byly právě některé oblasti bývalé Jugoslávie. Přesto nepovažuji takto vzniklé problémy za neřešitelné. A konečně by bylo třeba zajistit občanská práva těm, kteří by hlasovali proti vzniku nového státního útvaru.

Plebiscit by ovšem musel být uspořádán pod mezinárodní kontrolou, která by zajistila, že všem oprávněným občanům bude umožněno hlasování a nebudou nijak zastrašováni.

Vraťme se k Ukrajině. I kdyby se Ukrajina podstatným způsobem zmenšila, řešení současné situace prostřednictvím plebiscitu by bylo v nejlepším zájmu Ukrajinců. Pro každý stát je nebezpečné, chybí-li podstatné části jeho občanů loajalita vůči ústřední vládě. A dnes už pro národ – až na výjimky – není klíčová rozlehlost území, o čemž svědčí například úspěch Singapuru.

Je ale nutno počítat s tím, že pokud zásada řešení podobných problémů pomocí plebiscitu nebude široce přijata, bude ukrajinská vláda s největší pravděpodobností prosazovat nedělitelnost současného území. To ovšem nevěstí nic dobrého.

Aby nedošlo k nedorozumění, rád bych na závěr konstatoval, že ať už se bude situace vyvíjet jakkoli, hlavním viníkem bratrovražedného boje je ruský president Putin, neboť je to on, kdo ukrajinské separatisty vojensky podporuje. Pokud on nebude mít na navrhovaném plebiscitu zájem, bude Ukrajina nadále krvácet. Navrhovaný plebiscit by ovšem mohl vést k ukončení bojů. Má někdo lepší (a přitom realizovatelný) nápad?

 

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

  • Kozí mejdan

    Stanislav Penc

    Vážení, za tři měsíce proběhne již 18. ročník kulturně společenské slavnosti Kozí mejdan. Letos od čtvrtka 23. do neděle 26. srpna 2018. Setkání, které je od začátku koncipováno netradičně a zcela...

  • Zemanův účet v mezisoučtu

    Redakce Přítomnosti

    1) Excesy vyplývající z povahových vlastností Opilecké potácení kolem korunovačních klenotů Vulgarizmy ve sdělovacích prostředcích Lhaní o Karlu Schwarzenbergovi při prezidentské kampani (soudně...

  • Kudy z nudy?

    Jaroslav Erik Frič

    Potíž je v tom, že nevíme opravdu nic. Jistě, snažíme se pochopit, nahlédnout hlouběji do problémů, do výbojů si troufáme na mnohý způsob, skutečností ovšem zůstává, že jsme zoufale nevědomí o...

  • Projev jak ze slučovacího sjezdu ANO, KSČM a části ČSSD

    Petr Havlík

    Žít svobodně ve svobodné společnosti by měl být úplný základ naší existence. Svoboda je nedělitelná, ta buď je, anebo není. Auto může jet na půl plynu, ale půl svobody a půl nesvobody již svobodou...

  • Kam se to řítíme? Viděno z Ameriky

    Eva Dřízhalová

    Jsem na druhé straně zeměkoule a přemýšlím, někdy jako romantik, někdy cynik, ale také jako optimista (u vás se říká „sluníčkář“), jak to s námi na této ze­mičce dopadá. V roce 1975 jsem se...

  • Nemáme architekturu, jenom „konstrukce“

    Jaroslav Erik Frič

    Mně by vlastně ani v zásadě nevadilo, kdyby se tu a tam bouralo něco historicky cenného (s logickým omezením samozřejmě), ale vadí mi, že dnešní doba není schopna ničím adekvátně cenným to...

  • Kavárna POTMĚ s nevidomými kavárníky vyráží na turné po Česku

    Jan Charvát

    Unikátní mobilní Kavárna POTMĚ, ve které obsluhují nevidomí kavárníci na palubě zatemněného autobusu, zaparkuje už v sobotu v sobotu 19. května před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské ulici v...

  • Potřebujeme idejí,

    Bohumil Sláma

    živých a velikých idejí a nebudeme malí (TGM) Cituji z článku prof. Dvořákové Myslet kriticky a v souvislostech, který vyšel v posledních Listech: „…Chci upozornit na zajímavý přístup k uchopení...

Podporují nás:

2018-01-30 Logo KJ font-numbers-colour

Partneři:

logo pozadi cervena Puvodni-staticke-logo-bile-pozadi casablanca logoudalostireflexespolecnost-j-chart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big