TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
kde-se-berou-lepeniste
Wikimedia Commons.

Kde se berou lepenisté?

Lepenismus je zvláštní směsice názorů mnohdy okrajových a často i protichůdných. Přesto se může zdát, jako by postupně nabýval na síle. Přinejmenším je třeba oné sbírce názorů, názorových proudů a individuí přiznat, že postupně sbírá výrazné úspěchy v různých volbách. Po postupu Jean-Marie Le Pena do druhého kola voleb prezidentských v roce 2002 tentokrát lepenisté dosti uspěli ve volbách komunálních a, aby toho nebylo málo, hned na to vyhráli volby do Evropského parlamentu.

Jenže dlužno dodat, že mezi Le Penovým téměř-úspěchem a letošní potopou měli nějakou prodlevu. S neodvratným tažením k moci, jaké si představuje jejich současná předsedkyně, to tedy možná nemusí být tak jednoduché. Je totiž také pravda, že lepenisté zpravidla uspějí ve chvílích největšího znechucení Francouzů socialisty či jejich kandidáty, což také znamená v těch volbách, při kterých je účast nižší, než je v nad míru jinde běžnou zpolitizované Francii zvykem.

Pokaždé, když se jim jejich kousek povede, jsou pak Francouzi, tedy alespoň ti, kteří píší do hlavních francouzských tiskovin, a ti, kteří se s cizincem dají i do řeči, zděšeni a překvapeni, jako by se to snad nikdy dříve nestalo. Le Nouvel Observateur vyjde s titulkem „Tohle skončí špatně,“ a prodavač v trafice Vám ho dá do ruky s omluvným dodatkem, že když je krize, vyleze to vždycky a v celé Evropě.

Vyleze i nevyleze. Kdyby někdo sečetl hlasy pro všechny více či méně otevřeně xenofobní spolky u nás, možná by také byl leckdo překvapen. První rozdíl, hrající ve prospěch lepenistů, je každopádně ten, že na rozdíl od svých českých spodob tyhle hlasy dokázali důsledně posbírat. Navíc komunisté jsou ve Francii jednak prograsivní a jednak nepříliš úspěšní, zatímco u nás dokážou nasytit lecjaký národovecký apetit.

Pokud jde o tu krizi, asi to také nebude zrovna to nejpodstatnější. Jistěže francouzský tisk hledající pro každého Francouze zdůvodnění blížící se spíše omluvě vymýšlí různá schemata. Například, že krajně pravicové strany, mezi které lepenisty z pravidla řadí, mají podporu mezi lidmi zvláště chudými a nevzdělanými. Jenže pak se pro úplnost dozvíte v témže listu, že právě tyhle strany neuspěly jen ve Francii, ale také v Dánsku a Rakousku. To jsou zkrátka ty země sužované chudobou a nevzdělaností.

Tolik k podobostem s vlastmi a vlastenci ne-francouzskými. Více snad napoví některé francouzské zvláštnosti. První výraznou podivností je francouzský systém vytváření volebních obvodů. V různých volbách jsou obvody různé. Co mají ale společného je efekt likvidace krajně levicových hlasů. Komunisty volí hlavně obyvatelé nejlidnatější obvodů, kteří se dělí o své zástupce ve značně vyšších počtech, než obyvatelé obvodů lidnatých nejméně, kteří kdysi volili pravici běžnou, dnes ale nepohrdou ani tou extraordinérní. Teprve poslední volební blamáže nejspíš zbavují socialisty obav z komunistů, takže o tenhle volební bonus nejspíš Le Penův „rodinný podnik“ brzy přijde následkem chystané reformy územních celků.

Druhou záležitostí, která napadne každého, jsou imigranti. Bylo by ovšem stejně snadné jako chybné zkrátka říct, že Francouzům vadí cizinci. Imigrantů je ve Francii všude plno, nejvíc jich je ale v pařížské aglomeraci, z jejíchž obyvatel se nejen čtvrtina narodila mimo Evropskou Unii, ale mnozí, neznámo jak mnozí, se narodili také v Evropské Unii. Nemluvě o tom, že imigrace byla už od novověku integrální součástí Francie, skoro podobně jako v Americe, takže imigrace není pouze nějaký „problém nahrávající extremistům.“ V téže pařížské aglomeraci, kde je imigrantů nejvíc, Le Penův ensemble příliš pochopení u voličů nenachází. Neplatí ovšem úplně ani opak – totiž, že by největšími šovinisty byli lidé, kteří cizince viděli tak nanejvýš v televizi. Příkladem může být jak severovýchod, tak jihovýchod Francie. Francouz by Vám mohl ovšem říct, že v Paříži na rozdíl od Calais nejsou s imigranty problémy. Ono to ostatně dává celkem jasný smysl, pokud budeme uvažovat po starofrancouzsku. Kam jinam by tak slušný člověk migroval než do Paříže?

To nás konečně přivádí k poslední a možná vůbec nejdůležitější francouzské zvláštnosti, která Le Penovým dobře slouží, jíž je ovšem sama „francouzská zvláštnost“ (l´exception française – možno také chápat jako „francouzskou výjimku“). Francouzská zvláštnost není, jak by leckdo mimo Francii předpokládal, nějakým výmyslem Le Pena, ale hodnotou, k níž je Francouz pečlivě veden školou a která je proklamativně bráněna Francouzskou akademií. Ne, že by neexistovala, ač je pro cizince nesnadné ji pochopit, a proto bývá právě často cizinci zaměňována se šovinismem. Francouzská zvlášnost je ve skutečnosti dosti komplexní věc a nejspíš ze všeho lze říci, že spočívá v oné zvláštní životní praxi, nazývané bytím Francouzem.

Kupovat čerstvé pečivo, nikdy rozmražené. Pít víno, ne ocet. K vínu jíst sýr, který se k němu hodí. Ale nejen to. Poznat Montesquieua od Molièra a toho zase od Beaumarchaise. Maturovat z filosofie a maturovat několik dní v kuse. Poznat, o čem nemluvit, poznat, kdy má někdo jiný pravdu, i když je komplikovaná. Být Francouz neznamená jen tak být, s označením Francouz. Být Francouz je kriterium, práce, někdy i dřina, až se na to třeba leckdo radši vykašle. Ale výjimečné to je. Jen to s sebou ještě také nese tu skutečnost, že onu zvláštnost bytí Francouzem adresuje lepenismus, i když okrajovým a dosti primitivním způsobem, mnohem spíš než klišé ostatních stran, věnovaná „konkurenceschopnosti“ nebo „krizi“. Proto může Marine Le Pen vyhlašovat politiku „Francouzů, s Francouzi, pro Francouze“, aniž by vysvětlovala, kdo Francouz je. Nejde o to, že by „černoch nemohl být Francouz“, i když i tenhle tón je někde v oné lepenovské záležitosti občas dost nepříjemně slyšet. Jde o to, že na rozdíl od ostatních jasně, třebaže blbě, říká, jak zachránit francouzskou zvláštnost. To se přece všichni Francouzi celý život učí, že se to má dělat.

 

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

  • Urážka státu do hlavy

    Martin Jan Stránský

    Vydavatel Přítomnosti Martin Jan Stránský komentuje pohoršení, které svým textem vzbudil v několika čtenářích, těmito slovy:  Moje poslední glosa,[1] která souvisela s první,[2] naštěstí splnila mé...

  • Pan Žáček je možná trochu cvok, ale je to cvok hezký!

    Jan Cigler

    Lidé si ovšem rozhodně nechtějí kazit dojem o konopí nějakými mozoly, když mohou lenošit s brčkem ve stínu věkovité lípy a smát se jako „normální šílenci“... I tak je pan Žáček inspirativní. Třeba...

  • Učešte mi uši

    David Bartoň

    V době, kdy je lidské slovo vzácné, mi zní až neuvěřitelně inspirativně, co pověděl A. Mitrofanovovi jeden z hrdých Rusů a nemnoha přátel naší země Viktor Fajnberg[1]: „Jste-li v bezvýchodné...

  • Lid může hýkat, konečně se zbavil elit

    Jaroslav Erik Frič

    Od své nominace (nevím, kým vůbec podané) na Cenu Magnesia Litera za mé „blogové“ psaní v loňském roce a která se předává pod egidou pro mne zcela nepřijatelných sponzorů, jsem se distancoval...

  • Trpíte taky idiosynkrazií?

    Jiří Stránský

    Všechny vás zdravím v příjemně ochlazeném podvečeru. Před chvílí jsem vypnul televizor, což v poslední době dělám čím dál častěji: nejsem už ochoten přistoupit na řeči žen a mužů, na nichž poznám ještě...

  • Hanět člověka, počátek vraždy

    Radio Vaticana

    Papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty komentoval evangelium (Mt 5,20-26), kde stojí: »Dohodni se rychle se svým protivníkem, dokud jsi s ním na cestě, aby tě tvůj protivník...

  • Proč To komentovat?

    Pavlína Havlová

    Vydavatel Přítomnosti M. J. Stránský se ke spálení červených trenýrek na Hradě sice vyslovil poněkud expresivně, jeho glosa však plně koresponduje s úvahou, kterou jemnější formou vyjádřil na svém...

  • Ten blbec četl moji glosu v Přítomnosti

    Martin Jan Stránský

    Ten blbec na Hradě četl moji glosu v Přítomnosti!! (viz odkaz níže) Nejen to, dokonce se rozhodl pro mimořádné gesto. Nemohl jsem tomu uvěřit, tak jsem musel zhlédnout video z této události...

Podporují nás:

                                                      30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big