TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
naseptavac-macron-v-bilem-dome
Jean David. King David. wikiart.org

Našeptávač Macron v Bílém domě

Francouzští prezidenti své americké protějšky často překvapovali, ne-li přímo iritovali. Jejich kousky vyvolávaly na druhé straně Atlantiku různé stupně napětí i reakce. Například v roce 1966, kdy de Gaullova pyšná Francie, domnívajíc se, že je stále světovou velmocí, ukázala konsternovaným Američanům i ostatním západním spojencům záda a vystoupila z vojenských struktur NATO. Ponížení Američané reagovali embargem na dovoz polotvrdého plísňového sýra značky Roquefort. Když další gaullista v Elysejském paláci Jacques Chirac nepodlehl tlaku Washingtonu a v roce 2003 neposlal francouzské vojáky do tažení proti Iráku, v kantýně Kongresu aspoň přejmenovali mezi senátory oblíbené french fries na freedom fries (hranolky svobody). Naopak socialista François Mitterrand, jenž do své první vlády v roce 1981 najmenoval i komunisty a vyhlásil program široce pojatého znárodňování, se zasloužil o nejednu nervózní debatu v Oválné pracovně. Na konferenci Sever-Jih v mexickém Cancúnu, kde nadto pronesl plamenný revoluční projev, se ho prezident Ronald Reagan už otevřeně zeptal, na které straně barikády se v době studené války Francie vlastně nachází? „Tam jako vždycky,“ tajemně odpověděl prezident. O rok později se komunistů ve vládě zbavil a kvůli riziku zhroucení francouzského hospodářství byl i odvolán znárodňovací program. V Oválné pracovně si oddychli.

Usměvavější jsou „prohřešky“ posledních dvou Elysejských nájemníků. V roce 2007 před návštěvou ve Washingtonu Nicolas Sarkozy včas neoznámil, že se zrovna rozvádí s manželkou Cecílií a přiletí sám. Protokol návštěvy i společný program obou prvních dam se proto delikátně měnil až během přeletu prezidentského speciálu přes Atlantik. „Přijetí manželů Bushových bylo přátelské ale chladné“, napsal tenkrát deník Le Figaro. O sedm let později to bylo ještě horší, poněvadž ze stejného francouzského speciálu vyběhl na Andrewsově letecké základně vstříc vítací delegaci pouze státnicky rozzářený François Hollande. Ten si v té době akorát nabrnkl mladou herečku Julii Gayetovou a rozcházel se s partnerkou Valérie Trierweilerovou. Obě ženy nechal pro jistotu v Paříži, jenže Bílý dům už měl natištěny pozvánky na oficiální večeři s francouzským prezidentem a jeho partnerkou. Federální tiskárna tak dostala urgentní zakázku. Protokol pak vyřešili manželé Obamovi diplomaticky a bezprizorního Hollanda posadili mezi sebe. Pomsta se ovšem konala, neboť Michelle Obamová na uvolněné místo po své pravici usadila amerického humoristu a satirického politického komentátora Stephena Colberta, který ve svém televizním programu v předvečer státní návštěvy Hollanda přirovnal ke zvoníku Quasimodovi. A to kvůli grimasám ve tváři. Nutno podotknout, že ve Francii měl Hollande daleko hezčí přezdívku. Podle značky rozklepaného vanilkového pudinku s karamelovou polevou se mu něžně říkalo Flanby.

V těchto dnech tedy do Washingtonu dorazil řádně ženatý francouzský prezident Emmanuel Macron a žádný protokolární skandál se tak nekonal. Tradici svých předchůdců ale mladý politik nezůstal nic dlužen. Již při prvním setkání s Donaldem Trumpem loni v Bruselu neobyčejně dlouho a silně drtil podanou americkou pravici, až podle pozorného reportéra agentury AFP „zbělely sevřené klouby a bolestí se zatnuly čelisti obou státníků.“ „Sakra, ten má páru,“ měl pak v zákulisí obdivně utrousit Američan, který rovněž rád drtí ruce svých protějšků. Navíc se netají tím, že nejvíc páry na celé planetě má jenom on. Naopak Macron své gesto vysvětlil slovy, že takto chtěl „docílit respektu a ukázat své odhodlání“ tváří tvář nevypočitatelnému prezidentovi. Mimochodem podání rukou vzniklo kdysi dávno v lidských dějinách jako gesto míru, jímž oba účastníci ukazují, že nemají v ruce zbraň.

Američané se zkrátka s Francouzi nenudí. „Od Rusů mohou pravidelně očekávat pouze notoricky známé lhaní. Číňané jim s úsměvem starých mandarínů všechno odkývají, ale pak je to stejně jinak. Angličané sice varovně zdvíhají prst, ale nakonec se vždy podvolí, kdežto my vnášíme do transatlantických relací zdravou dynamiku i nejistotu,“ napsal satirický týdeník Le Canard enchaîné.

Každopádně oba hoši železné sevření vydrželi a oproti předcházejícím dvojicím americko-francouzských prezidentů se mezi nimi zrodilo amitié étrange. Neboli „zvláštní  přátelství“, jak vztah mezi malým našeptávačem a robustním naslouchačem popisují francouzská média. Kde se vzaly tyto přezdívky? Jsou odvozeny od anglického slova „whisperer“, česky našeptávač. Takto totiž označují evropští politici i novináři Macrona, jenž se svou vrozenou skromností už několikrát prohlásil, že je vlastně „speciálním evropským partnerem amerického prezidenta, kterého dokáže ovlivnit správným směrem.“ Anglickou přezdívku taky prezidentovi poradci nekompromisně vyžadují ve francouzském tisku. Zní totiž daleko lépe a tajemněji, než její francouzský ekvivalent chuchoteur, vyslovuje se „šušotór“. Pokud to někomu připomíná české slovo „šuškal“, není daleko od pravdy.

Takže klíč k srdci nejmocnějšího muže planety vede přes zatnuté zuby a drtivý stisk pravé horní končetiny? Podobnou schopnost by od Melanie Trumpové asi málokdo očekával. Americký publicista a Macronův životopisec William Drozdiak přidává ještě něco jiného. Pro Washington Post prohlásil: „Macron to má v sobě. Vejde do místnosti, vidí židli a hned se snaží získat si její přízeň.“ Žít Drozdiak v Severní Koreji, byl by za přirovnání prezidenta k židli jistě ihned žalářován nebo popraven. Ale vraťme se do Washingtonu, kde se tentokráte malému našeptávači moc nedaří. Robustnímu naslouchači přijel hlavně rozmluvit jeho záměr s odstoupením od smlouvy o íránském jaderném programu. Před třemi lety uzavřely dohodu s Íránem vedle Francie a USA ještě Velká Británie, Rusko, Německo a Čína, a byly tak zrušeny i protiíránské sankce.

Televizi Fox News (hlavní zdroj Trumpových informací) Macron proto sdělil, jak je stávající dohoda nutná a potřebná pro bezpečnost blízkovýchodního regionu. Po odvolání sankcí je ale hlavně nutná a potřebná pro francouzské společnosti jako Airbus, Vinci, Alstom, PSA, Renault nebo Yves Rocher, jež v zemi připravují, anebo jako ropný koncern Total už podepsaly, kontrakty v hodnotách miliard eur. Ostatně Írán bývá ve francouzských ekonomických rubrikách často označován za budoucí finanční Eldorádo. A tomu by měl byznysmen Trump přece rozumět. Jenže podle izraelských i ruských tajných služeb tato dohoda nedokáže zabránit tomu, aby si Írán nakonec opatřil jaderné zbraně. Emmanuel Macron tak po prvních schůzkách s Trumpem oznámil, že „chceme pracovat na nové dohodě o íránském jaderném programu.“ Vypadá to, že v jarním Washingtonu si roli našeptávače kamarádi z železného sevření prohodili. Což nakonec potvrdil i prezidentův návrat do Paříže, kde zklamaný Macron připustil, že Donald Trump smlouvu s Íránem podle všeho vypoví.

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

  • Kozí mejdan

    Stanislav Penc

    Vážení, za tři měsíce proběhne již 18. ročník kulturně společenské slavnosti Kozí mejdan. Letos od čtvrtka 23. do neděle 26. srpna 2018. Setkání, které je od začátku koncipováno netradičně a zcela...

  • Zemanův účet v mezisoučtu

    Redakce Přítomnosti

    1) Excesy vyplývající z povahových vlastností Opilecké potácení kolem korunovačních klenotů Vulgarizmy ve sdělovacích prostředcích Lhaní o Karlu Schwarzenbergovi při prezidentské kampani (soudně...

  • Kudy z nudy?

    Jaroslav Erik Frič

    Potíž je v tom, že nevíme opravdu nic. Jistě, snažíme se pochopit, nahlédnout hlouběji do problémů, do výbojů si troufáme na mnohý způsob, skutečností ovšem zůstává, že jsme zoufale nevědomí o...

  • Projev jak ze slučovacího sjezdu ANO, KSČM a části ČSSD

    Petr Havlík

    Žít svobodně ve svobodné společnosti by měl být úplný základ naší existence. Svoboda je nedělitelná, ta buď je, anebo není. Auto může jet na půl plynu, ale půl svobody a půl nesvobody již svobodou...

  • Kam se to řítíme? Viděno z Ameriky

    Eva Dřízhalová

    Jsem na druhé straně zeměkoule a přemýšlím, někdy jako romantik, někdy cynik, ale také jako optimista (u vás se říká „sluníčkář“), jak to s námi na této ze­mičce dopadá. V roce 1975 jsem se...

  • Nemáme architekturu, jenom „konstrukce“

    Jaroslav Erik Frič

    Mně by vlastně ani v zásadě nevadilo, kdyby se tu a tam bouralo něco historicky cenného (s logickým omezením samozřejmě), ale vadí mi, že dnešní doba není schopna ničím adekvátně cenným to...

  • Kavárna POTMĚ s nevidomými kavárníky vyráží na turné po Česku

    Jan Charvát

    Unikátní mobilní Kavárna POTMĚ, ve které obsluhují nevidomí kavárníci na palubě zatemněného autobusu, zaparkuje už v sobotu v sobotu 19. května před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské ulici v...

  • Potřebujeme idejí,

    Bohumil Sláma

    živých a velikých idejí a nebudeme malí (TGM) Cituji z článku prof. Dvořákové Myslet kriticky a v souvislostech, který vyšel v posledních Listech: „…Chci upozornit na zajímavý přístup k uchopení...

Podporují nás:

2018-01-30 Logo KJ font-numbers-colour

Partneři:

logo pozadi cervena Puvodni-staticke-logo-bile-pozadi casablanca logoudalostireflexespolecnost-j-chart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big