TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
v-obklopeni-nepratel
Ivan Bilibin, Ostrov Bujan, 1905. výřez. Wikimedia Commons.

V obklopení nepřátel

Ještě před nedávnem se zdálo, že je Západ ochoten vycházet Moskvě co nejvíc vstříc. USA spolupracovaly s Kremlem v Sýrii, v Evropě se čím dál víc mluvilo o zrušení ekonomických sankcí. Ted se ale naopak zdá, že se vztahy mezi Západem a Ruskem opět dostaly na bod mrazu. Problémy se na Kreml řítí se všech stran. Klíčovou zásluhu na tom má ale právě sám ruský prezident.

První z řady špatných zpráv přišla na konci září. Dva roky probíhající vyšetřování tragédie letounu MH17, který byl v červnu 2014 sestřelen nad územím ukrajinského Donbasu, dospělo k prvním závěrům. Mezinárodní komise konstatovala, že letadlo bylo sestřeleno nad územím, kontrolovaným proruskými separatisty. Samotný raketový systém byl dovezen z Ruska a hned po tom, to letadlo sestřelil, byl poslán zpátky do Ruska. V Kremlu reagovali jako obvykle – prý se jedná o protiruské spiknutí a komise byla zaujatá. Tím, že v Radě bezpečnosti OSN právě Rusko vetovalo rozhodnutí o ustanovení mezinárodního tribunálu, který by se případem MH17 zabýval, si ovšem moc nepomohlo.

Současně proběhla i rusko-americká roztržka kvůli Sýrii. Masivní bombardování města Aleppo armádou Bašára Asada za značné ruské podpory přinutilo USA odstoupit od spolupráce s Ruskem. Berlín označil aktivity Kremlu v Sýrii za vojenské zločiny.

Začátkem října se Vladimír Putin na konferenci v Moskvě najednou rozhodl přiznat zapojení ruské armády do konfliktu na Donbasu. „Potom jsme ale byli nuceni, a to musím zdůraznit, nuceni, bránit rusky mluvící obyvatelstvo Donbasu, nuceni odpovědět na strádání lidí na Krymu tím, že je navrátíme Ruské federaci“ – prohlásil ruský prezident.

Těmito kroky Kreml fakticky donutil Západ přiznat očividné. Byla odhlasována i rezoluce, která uznala Moskvu odpovědnou za dění na Donbasu. Kreml byl vyzván k zajištění a ochraně lidských práv na území místních loutkových republik. Stejně tak byla opět oprášena otázka ekonomických sankcí – je zřejmé, že s ohledem na všechny této události si lze jen těžko představit, že by někdo zmírnění sankcí podpořil.

Stoupající znepokojení kolem ruských aktivit vyústilo i v diplomatická gesta – francouzský prezident Francois Hollande se kvůli ruským akcím v Sýrii odmítl sejít v Paříži s Vladimírem Putinem. Cesta ruského prezidenta byla zrušena. Francouzský ministr zahraničních věcí Jean-Marc Ayrault navíc dodal, že ruské akce v Aleppu by měl prošetřit mezinárodní soudní tribunál v Haagu.

Příznačné je, že se v „ruské otázce“ rozhýbala i Česká republika, která je dlouhodobě velmi loajální k Rusku. Senát PČR nedávno prohlásil, že „k nastolení klidu a implementaci minských dohod je nutné nastolit trvalé příměří, ukončit podporu povstalců z ruské strany a obnovit možnost kontroly společné ukrajinsko-ruské hranice ukrajinskými státními orgány“. Jestliže i Česká republika začíná podobně reagovat na vývoj v mezinárodních vztazích, bude pro Rusko opravdu čím dál těžší shánět v Evropě spojence.

Mezitím sází Putin na vítězství Donalda Trumpa v blížících se amerických prezidentských volbách. V případě vítězství demokratické kandidátky Hillary Clinton se vstřícnosti ze strany nové americké administrativy určitě nedočká.

Zdá se, že se Moskva pomalu ale jistě dostává do svého živlu. Do pozice, kdy je jedinečné a „vyvolené“ Rusko obklopeno západními nepřáteli. Politika Kremlu je čím dál provokativnější a mohlo by se zdát, že Putin ani nehledá cesty k porozumění a míru. Člověk by mohl nakonec dojít k závěru, že se snad jedná o záměr.

 

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

  • Zvracejte učebnice!

    David Bartoň

    Vracíte také s dětmi s úlevou učebnice zpět do školních skladů? Podívejte se, bez ohledu na to, co jste vyfásli z dějepisu, co se z nich dá dozvědět a v čem poučit.  Dnešní učebnice dějepisu nejen...

  • Spalovač trenýrek se mýlí

    Petr Havlík

    Společnost, kde „nejhlasitější“ formou komunikace je mlčení mlčící většiny, již není demokracií. Základním předpokladem plnohodnotné demokracie je totiž otevřený prostor pro svobodnou diskusi....

  • Červené trenky v Bílině

    Veronika Vendlová

    Úryvek z textu Veroniky Vendlové, členky iniciativy „Společně to dáme“. Jde o reportáž z protestu této iniciativy proti prezidentu Zemanovi v Bílině. Vybraný text je ze závěru článku, kdy jsou oponenti...

  • Republikou krouží kavárna POTMĚ

    Jan Charvát

    Kavárna POTMĚ, která stála na náměstí Republiky v Praze od 4.-21. června 2018, vybrala celkem 459 962 Kč. A to díky tomu, že si zde celkem 2342 hostů koupilo 3504 hrnků kávy nebo dalších nápojů....

  • Tajemstvím smíření je vzpomínka

    Michal Kadleček

    Mohlo by se zdát, že zbytečně vytahuji věci zapomenuté, nebo dokonce promlčené. Jenže česká xenofobie, předsudky a komplexy stejně jako občasná nepodložená halasná namyšlenost a hysterické reakce...

  • Pomník Milady Horákové

    Redakce Přítomnosti

    V roce 2015 byl díky finanční pomoci Nadačního fondu Stránský odhalen na pražském Pětikostelním náměstí pomník Milady Horákové. V místech mezi Senátem a Poslaneckou sněmovnou připomíná boj proti totalitě....

  • Urážka státu do hlavy

    Martin Jan Stránský

    Vydavatel Přítomnosti Martin Jan Stránský komentuje pohoršení, které svým textem vzbudil v několika čtenářích, těmito slovy:  Moje poslední glosa,[1] která souvisela s první,[2] naštěstí splnila mé...

  • Pan Žáček je možná trochu cvok, ale je to cvok hezký!

    Jan Cigler

    Lidé si ovšem rozhodně nechtějí kazit dojem o konopí nějakými mozoly, když mohou lenošit s brčkem ve stínu věkovité lípy a smát se jako „normální šílenci“... I tak je pan Žáček inspirativní. Třeba...

Podporují nás:

                                                      30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big