TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
co-je-lidske-a-nelidske
Alén Diviš. ppas.cz

Co je lidské a nelidské

Krajní bezcitnost, kterou Breivik ztělesňuje, je na druhém místě výzvou k úvahám o justici. Dokud si neujasníme, co od ní vlastně očekáváme, co jsme ochotni pro obecné blaho tolerovat a jaké jsou její reálné možnosti, jedovatá atmosféra bezmoci a bezradnosti bude nadále houstnout. Nepotrestané zločiny a cit urážející rozsudky mají totiž jednu záludnou vlastnost: činí prosťáčky náchylnější k manipulaci ve jménu nápravy křivd. Proto jsou oblíbeným nástrojem demagogů, kteří k dosažení svých cílů potřebují rozvášněný dav. Dokonce i hnutí dnes označovaná za zvrhlá a zločinná často mobilizovala svou členskou základnu pod záminkou nápravy nevyrovnaných účtů z minulosti. Příliš rychle zapomenuté zločiny vytvářejí podhoubí, z něhož vyrůstají nové krutosti. Cena za extrémy je příliš vysoká, dluhy je třeba platit, i když doba splatnosti se může pohybovat v řádu generací. I v době tak chaotické jako je naše, jsou nepotrestané hanebnosti příčinou mnoha frustrací a znechucení, které nesou jedovaté ovoce. Protože zárodky smyslu pro spravedlnost lze pozorovat už u zvířat, není od věci předpokládat, že jakási potřeba smyslu pro míru a přiměřené sankce je jednou ze základních lidských potřeb stojících těsně za potřebou jídla a spánku. Také psychologické pokusy potvrzují, že výměnou za spravedlnost jsou lidé ochotni se vzdát materiálních výhod. Smysl pro spravedlnost není u všech stejně silný a lze ho známými technikami potlačit, ale zcela vymýtit ho nelze. Justici neberoucí v potaz škody na pozůstalých, ani oběti, nelze považovat za fungující. Nejen živí, ale i mrtví mají totiž práva, která by měla být uznána. Oni totiž, na rozdíl od vraha, na vybranou neměli.

Třetím bodem, jemuž se nelze vyhnout, je utrpení a s ním těsně související definice mučení. Je možné, že Breivik trpí nespavostí, apatií a trudnomyslností. Na druhé misce vah leží smrt sedmdesáti sedmi lidí a duševní utrpení jejich blízkých. „Nedostatek pozornosti věnované jeho (Breivikovu) psychickému zdraví“ je výsměch. Deklarace i zákony jsou nedokonalé lidské výtvory, které mohou a občas musí být změněny, jakmile vyjde najevo jejich nedostatečnost. Zločinci budou mít vždy před legislativci výhodu, ale zákonodárci mají povinnost zákony průběžně vylepšovat. Ostatně v žádné deklaraci lidských práv nestojí, že sériový vrah má právo na komfort a lepší zacházení než méně významní odsouzenci. Estébácké metody používané Američany v Guantanámu už z pohledu Evropana 21. století za mučení považovat lze. To nelze říct o osobních prohlídkách, vězeňské stravě a izolaci masového vraha, jímž Breivik nepochybně je. Soudkyně a lidé, které její rozsudek uspokojuje, by měli přinejmenším zveřejnit vlastní definici mučení. Neznám jediného rozumného člověka, který by žádal nedůstojné zacházení. Breivik si může myslet, co chce, dokonce si může i stěžovat, ale je nepřípustné, aby rozhodoval o tom, co je lidské a nelidské. Prohlásit bezpečnostní opatření za mučení a vyhrát proces je z pohledu soudného člověka nestoudnost. Stanovit hranici oddělující mučení od prevence je práce lidí, kteří se touto otázkou dlouhodobě zabývají, tedy filosofů, lékařů, zákonodárců, spisovatelů a soudců. Co je nelidského na tom, že se společnost štítí vraha, který povraždil tolik jejích členů? Společnost by naopak měla být povinná chránit před ním i pachatele méně vážných přečinů. Vrah nemá nárok na lepší zacházení než ti, kdo zákony dodržují. Ten, kdo se svým činem dobrovolně vyloučil z lidské společnosti, by měl nést následky.

Justice je lepší ukazatel kvalit státu než jeho hrubý národní důchod. I ona je lidským výtvorem, který odráží životní a duševní úroveň většinové společnosti. Chudé společnosti nemající prostředky na vězení vězně popravovaly. Hladomorny, kobky, vězení a pracovní tábory se proměňovaly v závislosti na přibývajícím a ubývajícím bohatství. Historie zná epochy snesitelnější i zcela hrůzné. Nejde jen o to, že v Norsku zřejmě nemají zákon proti propagaci nacismu, kterou vztyčená pravice nepochybně je. Situace je daleko horší. Breivik pouze rafinovaně zneužívá komplexy přežrané a zhýčkané společnosti. Na základě známých skutečností je možné prohlásit, že norský vězeňský systém je zavrženíhodný. Stát jakožto monopolní vykonavatel násilí, který vychází vstříc rozmarům masového vraha, je vadný zcela novým způsobem, jenž by si zasluhoval podrobnější analýzu. V propadlišti dějin už na našem kontinentu skončilo útrpné právo, komunistická justice i norimberské zákony. Podobný osud by měl potkat i tuto novodobou úchylku. Že má horlivé zastánce v řadách znalců právnické vědy, zhola nic neznamená, protože ty měly předchozí varianty justice také. Jestliže je spravedlnost zobrazována jako dáma s váhami, pak v tomto případě byla rovnováha opět porušena. Přehánění v opačném gardu, na věci nic podstatného nemění. Rozsudek není v tomto případě vítězstvím humanity, pouze další hanebností. Jsou věci, na nichž je třeba trvat i proti odborníkům nebo většinovému mínění. Humanismus prodělal určitý vývoj, poznávacím znamením humanisty poučeného minulostí je schopnost co nejpřesněji rozlišovat lidské možnosti. Po zkušenostech 20. století už je snadnější vědět, co je možné po lidech žádat a co přesahuje jejich síly. Současný humanismus nespočívá v sladkobolném rozněžňování nad „oběťmi společnosti“, ale ve vytváření vhodných podmínek k rozvoji osobnosti. Křehká rovnováha, protože není vrozenou potřebou, ale výsledkem reflexe, je opak pomstychtivosti. Protože jakmile je rovnováha porušena, lhostejno na kterou stranu, nastává nezadržitelný pád.

Je věcí Norů, jakou justici si vytvořili, ale představa, že se jejich pojetí stane normou, k čemuž má Evropa nakročeno, pouze posiluje moje obavy z budoucnosti. Rozsudek soudkyně Helen Andenaesové Sekulicové je morální pouze z hlediska militantních bojovníků za bezbřehá lidská práva bez povinností. I mnozí křesťané by žádali po svém souvěrci, za něhož se Breivik prohlašuje, alespoň účinnou lítost a pokání. Buddhisté Breivika litují při představě, co ho čeká v příštím životě. Ale z pohledu etiky židovské, stoické, epikurejské, kynické, konfuciánské, islámské i ateistické je rozsudek prostě nemorální. I to je následek globalizace, kterou Evropa uvedla do pohybu. Advokát Öystein Storrvik očekává změny ve prospěch Breivika. Na základě jakých argumentů? Osobně bych za počátek cesty k nápravě považoval změny v neprospěch jeho klienta.

Předcházející esej je k přečtení zde.

 

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

Podporují nás:

                                                     30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno             

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big   cze-logo    Peroutak logo1