TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
chovejte-se-tak-jak-si-to-preje-nas-pracujici-lid
Josef Šíma, Les ombres, 1960. výřez. artplus.cz

Chovejte se tak, jak si to přeje náš pracující lid!

Sobotnímu Právu poskytl rozhovor politolog Petr Robejšek. Politolog Petr Robejšek vystupuje ve všech českých novinách jako reprezentant jednoho myšlenkového proudu, totiž toho „pravicového“ nebo chcete-li „konzervativního“. Když čtu jeho úvahy, vždycky si vzpomenu na Václava Klause, když mluvil o svých ideových „protějšcích“. Každý člověk tohoto typu uvažování si dělí svět na dva tábory, na dva sportovní týmy, „pravičáky“ a „levičáky“, hlasatele Pravdy a Lásky a stoupence lži a nenávisti a naopak, atp. Když se Václav Klaus dostal do kontaktu s někým, kdo neodpovídal jeho představě ideového nepřítele, propadal zmatku. Ale Jiří Pehe např., toho bral, byl pro něj „čitelný“, jak říkával, jako jeden z těch, s nimiž je třeba bojovat. Když někdo do této „čitelné“ kategorie v tom či onom nezapadal, nabýval přesvědčení, že ten člověk fixluje.

Petr Robejšek odpovídá Klausově představě „čitelného autora“ ve všem všudy. Dbá o čistotu svých ideových stanovisek natolik, že se nezdržuje zbytečným přemýšlením, které všechno jen komplikuje. Uvedu pár příkladů zcela namátkou.

Za prvé: Nevyváženost kancléřky Merkelové „se projevila tehdy, když se turecký prezident urazil kvůli kabaretistovi Böhmermannovi a trval na jeho potrestání. Nejmocnější žena světa, které je připisována strategická prozíravost, se mocenskopoliticky dostala do závislosti na tom, že nějaký kabaretista napíše rýmovačku o tureckém prezidentovi.“ To je nepřesný popis situace, Erdoganovi nevadila (jen) nějaká rýmovačka, ale svoboda projevu v Německu a Merkelová nebyla schopná se jí zastat. Musela by se totiž zároveň zastat i Böhmermanna - totiž nevyužít možnosti, kterou ji skýtaly stupidní paragrafy německého trestního zákoníku, a nevydat ho trestnímu stíhání. Nešlo tedy jen o nějakého zanedbatelného kabaretistu (když se kácí les, létají třísky, že?), ale o základní otázku svobody projevu jako „evropské hodnoty“. Pan Robejšek je úplně mimo, a zda je mimo zleva či zprava, považuji za pseudootázku. Prostě je mimo.

Za druhé: případ Ukrajiny. „Chování Evropské komise je opravdu pozoruhodné. Chová se totiž tak, jako by Unie byla ve skvělé formě a neměla dost svých vlastních problémů. EU si přece vůbec nemůže dovolit připojovat k sobě stále těsněji zemi zatíženou tolika vlastními problémy; korupce je jenom jeden z nich. A především: je přece nepochybné, že nezávisle na tom, kdo je v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem v právu, povede prohlubování spolupráce s Ukrajinou ke zvyšování rizika, že do něj bude Evropa stále víc a v konečném efektu možná i vojensky zatažena. Evropská komise by se měla raději plně soustředit na to, aby se EU nerozpadla, a odložit velmocenské sny.“ Věta o „zemi zatížené tolika vlastními problémy“ je prostě neuvěřitelná. ČR byla taky zatížená vlastními problémy, když se drala do EU. Je to stanovisko lidí, zvyklých mluvit o „vzdálených zemích kdesi na východě“, to přece známe. Novinka je, když to papouškuje někdo, kdo sám z nějaké země daleko na východě zatížených problémy pochází. Je to mnichovanství na druhou.

Za třetí: laciné recepty typu „státy musí za všech okolností i za použití násilí kontrolovat svoje hranice“. Nechápu, proč bychom měli kontrolovat za použití síly naše hranice se Slovenskem nebo Rakouskem. Výhoda EU a Schengenu je a má být, že nemusíme kontrolovat za použití síly všechny naše hranice. A cítím jakousi úlevu aspoň v tom, že pan Robejšek nemluví o potřebě nasadit při hájení hranic nukleární zbraně.

Za čtvrté: úvaha závěrečná, filosofická. „Řeč tu není od toho, abychom její pomocí hlásali nějakou „zjevnou“ pravdu, nýbrž od toho, abychom pravdu hledali. Všechny naše poznatky o společnosti jsou totiž pravdivé jenom dočasně. A řeč je nástroj k tomu, abychom dialogicky tyto dočasné pravdy hledali. Přiměřené by tedy bylo, aby každý směl říci cokoliv a jeho odpůrce by to mohl po svém zpochybnit anebo vyvrátit. O fungování společnosti víme tak málo, že je pro nás životně důležité, abychom si zachovali co nejvíce prostoru pro svobodnou soutěž myšlenek. Společnost, která soutěž myšlenek zakazuje, se zbavuje významného a pravděpodobně vůbec nejefektivnějšího zdroje poznání.“ Jistě, každý smí říci cokoli a každý odpůrce to smí vyvrátit. To je stanovisko svobodomyslného státu. Stanovisko každého účastníka diskuse by mělo být, že nikdo nesmí plácat nesmysly a každý má povinnost tomu, aby jeho oponent plácal nesmysly, ze všech sil a s plným nasazením čelit. Pravda není „zjevná“, dá práci ji najít a nikdy se to nepovede úplně. Ale nehledáme žádné „dočasné pravdy“, ale jednu věčnou pravdu, která tu je od počátků světa a bude tu i poté, až svět vezme na své. Tu je třeba bránit: a bránit ji nemá žádná „společnost“, ale já, ty, on, zodpovědný lidský jedinec. Tady není žádné místo pro relativismus a naši předkové to věděli. Např. František Palacký kdysi napsal: „Stáří pravdy sahá nad stáří všehomíra; jen lež zjevuje se vždy nová, jelikož umírá pokaždé v okamžení, jakmile poznána bývá.“

Proto mám taky děsivý a zásadní problém s tím, co pan Robejšek řekl podle titulku článku: „Doufám, že se Sobotkova vláda bude chovat tak, jak si přejde většina české veřejnosti.“ Sobotkova vláda se musí chovat správně a politicky přiměřeně. A to i v situaci, kdy si to třeba většina české společnosti nepřeje (většinou je to tak, že si to veřejnost zčásti přeje, zčásti ne, a politik správné a politicky přiměřené chování nečte veřejnosti ze rtů, ale teprve je tvoří). To, co místo toho žádá a hlásá pan Robejšek, je vlastně staré známé: chovejte se tak, jak si to přeje náš pracující lid! Z poměrně vzdáleného Hamburku to navíc nezní úplně přesvědčivě.

 

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

  • Kozí mejdan

    Stanislav Penc

    Vážení, za tři měsíce proběhne již 18. ročník kulturně společenské slavnosti Kozí mejdan. Letos od čtvrtka 23. do neděle 26. srpna 2018. Setkání, které je od začátku koncipováno netradičně a zcela...

  • Zemanův účet v mezisoučtu

    Redakce Přítomnosti

    1) Excesy vyplývající z povahových vlastností Opilecké potácení kolem korunovačních klenotů Vulgarizmy ve sdělovacích prostředcích Lhaní o Karlu Schwarzenbergovi při prezidentské kampani (soudně...

  • Kudy z nudy?

    Jaroslav Erik Frič

    Potíž je v tom, že nevíme opravdu nic. Jistě, snažíme se pochopit, nahlédnout hlouběji do problémů, do výbojů si troufáme na mnohý způsob, skutečností ovšem zůstává, že jsme zoufale nevědomí o...

  • Projev jak ze slučovacího sjezdu ANO, KSČM a části ČSSD

    Petr Havlík

    Žít svobodně ve svobodné společnosti by měl být úplný základ naší existence. Svoboda je nedělitelná, ta buď je, anebo není. Auto může jet na půl plynu, ale půl svobody a půl nesvobody již svobodou...

  • Kam se to řítíme? Viděno z Ameriky

    Eva Dřízhalová

    Jsem na druhé straně zeměkoule a přemýšlím, někdy jako romantik, někdy cynik, ale také jako optimista (u vás se říká „sluníčkář“), jak to s námi na této ze­mičce dopadá. V roce 1975 jsem se...

  • Nemáme architekturu, jenom „konstrukce“

    Jaroslav Erik Frič

    Mně by vlastně ani v zásadě nevadilo, kdyby se tu a tam bouralo něco historicky cenného (s logickým omezením samozřejmě), ale vadí mi, že dnešní doba není schopna ničím adekvátně cenným to...

  • Kavárna POTMĚ s nevidomými kavárníky vyráží na turné po Česku

    Jan Charvát

    Unikátní mobilní Kavárna POTMĚ, ve které obsluhují nevidomí kavárníci na palubě zatemněného autobusu, zaparkuje už v sobotu v sobotu 19. května před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské ulici v...

  • Potřebujeme idejí,

    Bohumil Sláma

    živých a velikých idejí a nebudeme malí (TGM) Cituji z článku prof. Dvořákové Myslet kriticky a v souvislostech, který vyšel v posledních Listech: „…Chci upozornit na zajímavý přístup k uchopení...

Podporují nás:

2018-01-30 Logo KJ font-numbers-colour

Partneři:

logo pozadi cervena Puvodni-staticke-logo-bile-pozadi casablanca logoudalostireflexespolecnost-j-chart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big