TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
je-to-tak-lacine-ze-to-nikdo-nechce
Friedensreich Hundertwasser. 484A Houses in Rain of Blood. 1961. Výřez. wikiart.org

Je to tak laciné, že to nikdo nechce

Domy z konopí podle Petra Žáčka.

Petr Žáček (51) postavil na svém pozemku v Trnovanech u Litoměřic z vlastnoručně vypěstovaného konopí ojedinělou stavbu elipsovitého tvaru. O jeho experimentu se v minulosti psalo hned v několika médiích,[1] zcela stranou mediálního zájmu už ale zůstal plně funkční pasivní dům z konopí, který před sedmi lety postavil pro rodinu v těsném sousedství.

Proč od té doby nedošlo k žádné další podobné realizaci, jsme se ho zeptali v následujícím rozhovoru.

Zhruba před dvaceti lety ses rozhodl žít „jinak“, proč?

To všechno přišlo s rozpadem mého manželství. Do té doby jsem se snažil normálně žít – měl jsem dost práce, i dům, aby děti nemusely vyrůstat na sídlišti. Ale manželství zkrachovalo, a tak jsem přemýšlel nad tím, co nejlepšího bych já za sebe mohl udělat pro to, aby moje děti mohly žít v čistém ovzduší (PŽ pochází z Ústí nad Labem, pozn. red.).

Po sametové revoluci byla velkým společenským tématem klimatická změna. Většině lidí to tehdy přišlo k smíchu, že lidstvu hrozí nedostatek vody, nebo že se ozonová díra stále zvětšuje. Dnes už o tom všem máme samozřejmě daleko konkrétnější představu. Tak tehdy ve mně nějak uzrálo přesvědčení, že nejlepší bude dělat něco pro životní prostředí. Chovat se tak, aby moje děti měly čistý vzduch. Došlo to u mě až tak daleko, že jsem si vzal za své, že půjdu proti všem posměškům. Svým přesvědčením jsem byl k smíchu a mám pocit, že u toho zůstalo až dodnes. Vždyť posledních dvacet let žiju jako bezdomovec. (PŽ žije v chatce, která se nachází na jeho pozemku, pozn. red.)

Proč jsi začal pěstovat zrovna technické konopí?

Konopí jsem začal pěstovat proto, že jsem se po přečtení několika knížek dozvěděl, že tato plodina je nejvýkonnější ze všech neerozivních plodin. Je zároveň také nejsilnější, podobně jako invazivní rostliny (bolševník nebo křídlatka). Myslím nejsilnější v tom, co nám může dát.

Čím hlubší má kořenový val, tím víc je žížal v půdě a půda je provzdušněná. Kořeny konopí dokonce umí z půdy vyčistit těžké kovy. Vždyť konopí přežilo z jury až dodnes! Zato řepka nebo kukuřice, ty mají kořeny velmi nízko, skoro až na povrchu. Proto se nám pole stále tak bělají, protože nedodržujeme správnou agro-kulturu.

A co nám konopí všechno může dát? Především zrno, pak vlákno, které je nejsilnější a nejodolnější ze všech vláken, a dále celulózu. Vnitřek rostliny (tzv. hurdy) obsahuje 30 procent celulózy. Pro představu uvádím, že papír vyrábíme ze stromů, které mají 10 procent celulózy. První papír vymysleli v Číně a byl právě z konopí. Na konopném papíře byly i první bankovky.

Mělo v Čechách konopí vůbec nějakou tradici?

Mělo, ale už jsme na ni zapomněli. Je jisté, že jsme konopí kdysi uměli pěstovat. Tradiční zemědělci potřebovali konopí např. na úvazy pro dobytek, na biče, na lana atd. To všechno se (aspoň jsem to tak četl) v Podunají běžně používalo. Slované si přinesli kosu, pšenici, proso, len, pohanku – a konopí. V Čechách byla dlouhá tradice jeho pěstování, od dob Varšavské smlouvy byl veškerý konopný průmysl převeden do Rumunska. Do té doby tady byly tírny i přádelny. Z konopí se vyráběly stany, plachty pro náklaďáky nebo batohy. Konopné vlákno nebylo tak vyjemněné, aby se do něj dalo oblékat, ale zato technické věci z něj vyrobené byly téměř nezničitelné. Z konopí lze vyrobit na 30.000 produktů!

17 6 2018 obr1

Friedensreich Hundertwasser. 484A Houses in Rain of Blood. 1961. wikiart.org

V čem je největší výhoda konopí? 

Kromě velké úrody (až 8 tun suchého materiálu na hektar půdy), je největší výhodou mocnost konopí čistit vzduch. Hektar konopí vyčistí za svůj krátký život (zhruba 110 dní, to je tak akorát doba, kdy konopí dojde do sklizně) tolik vzduchu, kolik ho dokáže vyčistit 10 hektarů listnatého lesa.

Narazil jsi při pěstování na nějaké problémy ze strany úřadů?

Pěstovat konopí dnes není nikterak složité. Stačí ohlásit na celní úřad, kde a kolik člověk sklidí, a co s tím udělá. Stále mluvíme o technickém konopí. Ono historicky bylo pouze jedno konopí, které mělo 1 procento THC, tj. to, které si přinesl Čech. Z literatury mám načteno, že když se dostalo do USA, tak tam ho pěstitelé konopí i kouřili. Tady v Evropě žádné záznamy o šamanech nemáme. Zneužívání konopí za účelem kouření (hašiše) se rozmohlo až po 2. světové válce. Na počátku 20. století přišla do USA prohibice, která prakticky zavinila ohromný boom zneužívání konopí. Tím, že se konopí zakazovalo, vznikaly stále silnější odrůdy a konopí se schovávalo do pěstíren. Dnes je z toho ohromný byznys. Díky zákazu léčivé byliny tak máme dnes problémy se zneužíváním konopí.

A ze strany zákona nebo policie jsi narazil?

To jsem i narazil. Na udání mých sousedů vyhodnotil soud můj záměr pěstovat konopí jako hodný k odsouzení, ačkoliv jsem nikdy nepěstoval konopí jako drogu, ale jako oficiálně povolené (technické) konopí. Sousedé mne udali, resp. poslali mě ke svým známým, aby mě odsoudili. Soudcovská mafie funguje, z té se člověk nevymotá. Stačí, aby tě soused udal. Tímto bych všem dobrodruhům a pěstitelům konopí radil mít se na pozoru před soudcovskou mafií a jejím sluhou policií.

Šlo o to, že jsem měl v rostlinách o pět setin silnější konopí, než je norma. Norma je 0,03 THC a mně našli 0,035 THC. Když jsem se u soudu bránil tím, jestli udělali rozbor správně, tak si soud pozval soudního znalce na posouzení kuřáka konopí. To bylo v lednu 2002. Odsoudili mě a víc se se mnou nebavili. Tak jsem se odvolal. Jejich závěr byl stejný. Tak jsem se znovu odvolal a nato mě poslali k psychiatrovi. A tak pořád dokola – hrozné. Celá kauza mi ukázala, že když si v této zemi někdo vezme do hlavy, že někoho dostane před soud, tak ho tam dostane.

A co příroda, ta pěstiteli konopí klade nějaké překážky?

Já jsem si v literatuře zjistil, že je možné, aby jeden člověk obdělal 1 hektar půdy a sám ho i sklidil. Musí to ovšem stihnout tak, aby se úroda nezkazila. Jenomže literatura je jedna věc a skutečnost druhá.

Překážka ze strany přírody – to je hlavně plevel. Pokud chce člověk hospodařit na orné půdě bez pesticidů a herbicidů, tak je to velmi, velmi těžké. Pole mohutně zarůstá plevelem, resp. podle toho, v jakém je stavu. A dnes je už veškerá půda ošetřená chemií.

Jako sedlák-badatel jsem si půjčil kousek půdy od známých zemědělců, abych to zrealizoval. A teď to přišlo. První dvě sezóny jsem sklízel jenom paběrky! Než jsem pochopil, v čem je problém. Musí se na to jít s motykou! Jestliže chce člověk sklidit nějakou solidní úrodu, tak je to moc práce a velké mozoly. Lítal jsem s motykou v řádcích a likvidoval jsem lebedu, bodláky a jiné plevely. Člověk se musí velmi starat, a pak je mu odměnou za práci výborná úroda. Teď už je moje zkušenost taková, že opravdu je možné, aby si člověk na poli vypěstoval stavební materiál.

Jak ho pak sklidit a uchovat?

Pokud se úroda vyvede a konopí je 3 až 4 metrové, tak je zapotřebí, aspoň pro mne, abych ho nezlikvidoval a měl velkou výtěž, ručně jej posekat a svázat do snopů. Snop, to už je tepelno-izolační stavební materiál. Musí se usušit a odvézt do stodoly, kde se zbaví semínek. Ta se z něj musí vymlátit cepem, a pak se ještě musí vyčistit od plev. Až pak je to stavební materiál. Je s tím dost dřina.

Když se v minulosti zpracovávalo konopí na vlákno, bylo to ještě těžší. Muselo se posekat a pak se muselo narosit. Poté se postavilo do panáků a usušilo se. Pak se namáčelo (předtím se jenom rosilo), znovu usušilo, a pak se z něj muselo přes hřebeny (tj. ocelové ježky s 10 cm hroty) vyčesat čisté vlákno. Tím se z konopí dostaly hurdy a zůstalo čisté vlákno, které se už dalo skládat na kolovrátku. Tak se to dělalo dřív.

Já oproti tomu potřebuju z rostliny uchovat jenom semínko na příští setbu a zůstane mi stvol, tvrdý pružný a odolný jako bambus. Když pak stvoly neseš na rameni, tak ti zvoní jako hudební nástroj.

Konopí nechceš sklízet jinak než ručně. Proč?

Podmínkou pro to, abych z konopí dostal ten správný stavební materiál (ten zvonivý), je sklidit jej ručně, svázat ho do snopů a usušit v panácích. Takže mně ani nic jiného nezbývá.

Překreslil jsi Schlichtenův dekortikátor do metrické soustavy. Nač je to dobré?

Dnes máme spoustu věcí z umělé hmoty a oblečení z bavlny, takže nemáme zapotřebí dostávat z konopí kvalitní vlákno. Vytěrač pazdeří, tzv. dekortikátor[2], mám pro případ, že by někdy v budoucnu mělo lidstvo zájem o kvalitní vlákno z této rostliny. Mám ho jenom na výkrese – protože každý by na tom chtěl jenom vydělávat. Tuší za tím kšeft, a to já poznám. Jedná se o stroj, který vytře vlákno z jakékoliv rostliny, třeba i z kukuřice, pšenice, kopřivy nebo slunečnice.

Neumíme si představit, jak to bylo pro naše předky těžké, získat těmi ocelovými hřebeny konopné vlákno. Zato dekortikátor, ten dokáže oddělit semínko, vlákno a hurdy tak, že z něj vychází už rovnou vyčištěné vlákno. Obejde tak půlku továrny na spřádání nití, a přitom nepotřebuje žádnou vodu k máčení! Jinak totiž při máčení vznikají hnilobné procesy, které vodu znečišťují.

Dnes existují na zpracování konopí přece už moderní stroje?

Takový velký stroj v hodnotě milion korun pracuje s konopím ale úplně jinak! Oddělí vlákno od hurdy jenom nahrubo a vše sebere a sbalí do balíku, který lze použít k izolaci. Kombajn vlákno  zamotává, vypadávají z něj roztrhané a rozmlácené stonky. Energetická výroba na takovou izolaci je tak náročná, že je pak dražší než kámen. Tudy cesta nevede.

Dekortikátor proto považuju za základní věc, které je zapotřebí k pěstování konopí na menší rozloze. Vymyslel jsem ho tak, aby jeho energetická náročnost byla co nejnižší. To jenom kdyby lidstvo chtělo, a kdyby si vzpomnělo na všechna ta dobra, která mu konopí přineslo. Kdyby dekortikátor měli přímo konopáři, jen by s ním přijeli a sklidili by si... Tak by to přece v každém kraji mohlo být?

Tuším, že ten výkres ti bude doma ležet ladem ještě hodně dlouho, je ti to jasné?

No dobře. Ale kdyby náhodou lidé dostali rozum a nechtěli ropné provázky, tak by zájem o kvalitní konopné vlákno byl! Kdyby se přestali chtít oblékat jenom do bavlny, jejíž pěstování ničí planetu, protože se bez chemie neobejde, tak by byla poptávka! Nebo kdyby zase chtěli plout pod napjatými plachtami, také by byla poptávka!

V dnešní době máme největší problém s plastovými obaly, kterých jsou plné oceány. Konopné obaly (např. na potraviny!) by měly stejnou dobu rozpadu jako papír! Už bychom nepotřebovali skládky, ale kompostárny! 

Dnes žijeme na vesnici ne po venkovsku, ale městským způsobem života. Vesnice jako by přestávala být vesnicí, proč?

Vesnice začala mizet ve chvíli, kdy komunisté poručili rozorat meze. Rozorání mezí zlikvidovalo nejenom naši krajinu, ale také naše rodinné vztahy. Považuju to za největší neštěstí, které naši zem mohlo postihnout. Meze žádnou chemií nedohoníš, jejich mikroekologie je velmi specifická. A rozorané rodinné vztahy taky neslepíme snadno.

Dnes nedodržujeme žádnou agro-kulturu. Už jsme zapomněli, co to je. Měníme jenom pšenici s řepkou, a to není agro-kultura. Za mého dědy se pole, když bylo slabé, nechalo ležet ladem. Pak se pohnojilo, pak na něj šla pšenice, pak ječmen, pak brambor a pak vojtěška. Aby byl cyklus. Dneska se po polích jezdí s traktory a bez chemie se neobejdeme.

Mluvíme už dlouho a stále jsme se nedostali ke stavbě domu, který jsi z konopí postavil?

Poté, co jsem se naučil vyrobit stavební tepelně-izolační materiál (tj. ručně získat konopné snopy), tak jsem se pustil do experimentální stavby. Moje stavba je výjimečná už jenom tím, že jsem si k její výstavbě pořídil v obchodě se stavebním materiálem jenom sklo a dřevo. Všechno ostatní jsem si vypěstoval, jíl jsem vyhrabal zpod domu. Další unikátností je, že je postavený ve smyslu co nejmenší energetické náročnosti pro vytápění. A konečně je výjimečný i svým tvarem – připomíná půlku vlašského oříšku. Je to reálný model, kterým probíhají zkoušky trvanlivosti vymyšleného stavebního materiálu a jeho odolnosti vůči vlivům počasí. Další zásadní věcí je pro mě topit ohněm, zatímco pro spoustu lidí je představa, že topí dřevem a vybírají popel, něco nepřijatelného. Pro mě je oheň podstatou zdravého lidského obydlí, takže jím dům vytápím. Mým dalším patentem je zmodernizovaný selský sporák. Jedná se o moderní kamna, do kterých se dá koukat, dá se na nich vařit a péct a ještě umí ohřívat první teplou vodu (mají medenec, to je takový šuplík nad troubou, naproti tomu kamnovec, ten je v troubě). Nadto tato kamna umožňují volitelný ohřev vody do radiátorů. 

Kromě tohoto experimentu, který zůstává nedokončený, jsi z konopí postavil dům v sousedství. Jak ses na něm „vyřádil“?

V mém smolném životě jsou i světlé chvilky. Před sedmi lety jsem měl to štěstí, že jsem v sousedství dostal zakázku na postavení nového rodinného domu s užitím konopí. Jelikož termín byl krátký, tak jsem nestihl vypěstovat konopí sám, ale konopnou izolaci jsem zakoupil. Stejným způsobem, jako svůj experimentální dům, jsem na základě svých dosavadních zkušeností postavil pasivní dům z přírodních materiálů bez použití rekuperace a tepelného čerpadla. Dům je postavený klasickou českou lidovou architekturou, což znamená hrázděná stavba vyplněná konopím, s odolnou omítkou, recyklovanou střechou (umělohmotný šindel, tj. recyklovaný automobilový plast), dřevěným stropem, dřevěnou podlahou, hliněnými omítkami. U tohoto domu je počítáno s dešťovou vodou – zbylo i na rybníček. 

Energetická náročnost tohoto domu na teplou vodu a teplo na celý rok činí 6–8 tisíc korun (podle zimy). Materiální náklady na tuto stavbu (vč. kamen a kolektorů) před pěti lety činily 1.250.000 Kč. Obecně lze říci, že cena mnou navrženého pasivního domu vychází cca od 20.000 Kč/m2.

Majitelé jsou v něm dodnes velmi spokojeni. Když se jich zeptáš, jak se jim v něm žije, odpovídají, že si to takhle ani nedokázali představit!

Ale není tam úplně všechno tak, jak bych si přál. Dostalo se mi ovšem obrovské zkušenosti. Kdybych dnes dostal další zakázku, tak další můj dům by byl o zase třídu výš. Vyvaroval bych se několika nuancí, které jsem předtím nevěděl.

Měl ses během stavby s kým poradit?

Určitě. Ne všechno je jenom z mé hlavy. Dostal jsem dobré rady od mého vzácného přítele akademického architekta Oldřicha Hozmana a pak mi dobře poradil třeba i pan hlinař Koníček.

Další zakázky pak už nepřišly?

Další zakázky nedostávám. Já totiž nikde nic neinzeruju, nemám na to. A pak – levné bydlení nebo hospodaření dnes nikoho nezajímá. Dnes vítězí okázalost! Kdypak začne být módou také neokázalost?

Během stavby tady bylo turistů jako na Václaváku. Doneslo se mi, že je to nejhezčí stavení v kraji... Ale výsledek je, že další zakázky nemám. Jak můžu dostat práci, když státem podporované stavby jsou propláceny, jen pokud mají rekuperaci a tepelné čerpadlo!? Mnou navržený dům tudíž na dotaci vůbec nedosáhne!

Výrobky z konopí nabízené na trhu (olej cbd, konopná mouka nebo lazurovací laky) jsou velmi drahé. Proč?

Jsou tak drahé proto, že je velmi složité dostat se k tomu semínku. Industriální výrobou s pomocí drahého stroje se z rostliny využijí jenom ta semínka. Vlákno a hurdy zůstanou v balících. Pěstitel má tím pádem třetinový výdělek namísto 100 procent. Pro tuto složitost při výrobě oleje je pak zboží z konopného materiálu tak drahé.

Připadáš si sám?

Ano. Úplně. Proč? Protože takových environmentálních jedinců, kteří jsou ochotní pracovat na poli a mít mozoly, je strašně málo.

Co bys dělal, kdybys onemocněl?

Já když onemocním, tak se vždycky vyležím. No, a kdybych onemocněl vážně, tak bych si nechal zjistit diagnózu a nenechal bych se dál léčit.

To myslíš vážně?

Vážně.

Může tvůj životní styl oslovovat dnešní mladé lidi?

Problém je, že tomuto životnímu stylu se nedá naučit. Je to podobné jako s ruštinou – také mě ji dlouho učili, ale stejně ji neumím. To musíš doopravdy chtít a dělat to s láskou.

O čem sníš?

Sním o továrně na hračky z konopí. Pokud vím, bylo by možné je vyrábět. Ale to je jenom sen, protože bez dekortikátoru a bez ochoty lidí pracovat na takových věcech nic nedokážu. Jako příklad hračky z konopí si představuju skládanku letadla bez aerodynamických tvarů, které by si mohlo šikovné dítě dotvořit a dobrousit. Dítě by se tak naučilo pochopit let. Pochopilo by, čím to je, že když nabrousí to křídlo takhle, tak se stane to a to. A když ho nabrousí jinak, tak co se stane pak. A že se to dá vždycky opravit.

Taky mám v hlavě sídliště. Moderní sídliště lidských obydlí, která by vůbec nelikvidovala životní prostředí. Urbanisticky správně postavenou vzorovou vesnici pro přežití v těch těžkých dobách, které nás čekají, až nebudeme mít tolik vody a jídla, jako máme dnes. Aby to celé bylo soběstačná jednotka, a zároveň aby to odpovídalo tomu, co člověk potřebuje dnes. Dřív lidem stačila k přežití jedna místnost, zato hospodářských budov měli vždycky víc. Představ si, jak lidé všechno recyklují a čisté to vrací zpátky do přírody.

Proč je pro tebe tak přitažlivé být sedlákem?

Já mám sedláckou krev po dědovi, to nemůžu změnit. Nemůžu se s tím rozejít. Krev není voda. Ačkoliv já dědu nikdy neviděl, protože zemřel krátce po nástupu komunistů. Můj táta (ročník 1922), ten vzpomínal, že než odešel ráno do školy, tak musel napojit veškerý dobytek: 4 koně, 8 krav, prasata. To všechno dělali ručně – a jedna kráva přitom vypije 40 litrů vody. 

Mít kousek své půdy a starat se o ni, vidět, jak ti zahrada plodí pod rukama, mít spoustu svého ovoce (višní, meruněk nebo rybízu) – to všechno je něco krásného. Je to nádherný pocit vidět, jak země s hospodářem komunikuje a jak mu vrací to, že se o ni dobře stará. Jak je mu vděčná za každý kousek „čistého“ hnoje nebo kompostu.

To asi musí být člověk blázen nebo mít tu sedláckou krev jako já, protože jinak tohle dnes asi už málokoho zajímá. A proto věřím, že je potřeba chránit životní prostředí. Bez něj nebudeme mít ani vodu, ani meruňky, ani višně, ani rybíz. Takže nad tím vším já stále přemýšlím, a to chci dělat i dál.

17 6 2018 obr2

Pohled z východu. Foto: Petr Žáček

17 6 2018 obr3

Knihovna. Foto: Petr Žáček

17 6 2018 obr4

Vana v marockém štuku. Foto: Petr Žáček

17 6 2018 obr5

Těsně před dostavěním. Foto: Petr Žáček

17 6 2018 obr6

Současný stav. Foto: Petr Žáček


[1] https://www.denik.cz/z_domova/konopi20070912.html

[2] Dekortikátor, tzv. vytěrač pazdeří. Konopné pazdeří obsahuje 53 % celulózy, 21 % ligninu, 18 % ostatních látek (protein, pektin) a pod 10 % vody. Pazdeří z konopí je lehčí než podobný materiál z jiných přírodních látek, může absorbovat tekutiny až ve čtyřnásobku vlastní váhy, je velmi porézní a má vysokou izolační účinnost. Konopné pazdeří má velkou budoucnost využití v ekologickém stavebnictví, dá se použít jako základ pro tzv. hempcrete, směs pazdeří, jílů a vápna, nebo jako přísada do hliněných omítek. Zdroj: cs.wikipedie.org

Podporují nás:

                                                     30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno             

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big   cze-logo    Peroutak logo1