TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT

Petr Placák

Články

Pitomost horší zločinu

Excesy a „selhání jednotlivců“ jako laciná výmluva.

Dne 19. června 1945 na místě zvaném Švédské šance u Přerova zavraždili vojáci čs. armády bez mála tři stovky civilistů – Mantáků (Karpatských Němců), Maďarů a Slováků, přičemž z toho bylo 120 žen a 74 dětí mladších 14 let. Jejich jediný zločin byl etnický původ.

Obnovme monarchii

Demokracii jo, ale ne jako z-vůle lidu.

Čarodějnice v nás

„Procesy s čarodějnicemi“ mohou kdykoli a kdekoli znovu propuknout.

Rusácké móresy ve Varech

Naučeni být všude jako doma.

Vyhlášení války vrchnostenskému úřadu

Ministerstvo kultury chce zničit Babylon, kdo bude další?

ANO jako Veverky?

Co se na Ondráčkovi dá poznat.

Manifestace dnešního komunismu

Co byl Manifest K.S. zač a kdo podle něj jede dál.

Pán much

(…)

Vynecháme-li jakékoli politické konsekvence, nechápu rodiče dětí, kteří dali hlas Zemanovi: to jim nevadí, že nejvyšší reprezentant státu, který by měl být společenským vzorem, kouří, chlastá, vrávorá před korunovačními klenoty, mluví sprostě jako dlaždič – uráží všechny ty, kteří si dovolí s ním nesouhlasit? To, co předvádí Zeman na Hradě v přímém přenosu, je klasický rozpad osobnosti zaviněný nadměrným pitím alkoholu. Rozpadá se sama česká společnost?

To, čeho se Češi bojí, je ve skutečnosti mystérium – prasečí hlava nabodnutá na kůlu, plná much. William Golding v Pánu much mistrně popsal mentálně nedospělou společnost na houfu „nevinných“ malých kluků, kteří si hrají na vládu, během krátké doby ale zničí jakýkoli rozumný řád a partu ovládnou běsi.

Co v tuto chvíli potřebujeme, je podniknout antropologickou výpravu do pralesa české duše LP 2018. Čeká nás dobrodružství.

(z textu Petra Placáka v revui Babylon)

Zeman: Mým nádorům

Tak nějak by mohlo znít poselství současného prezidenta Miloše Zemana lidu českému. Zeman lidmi, společností, národem pohrdá. Bez jakýchkoli skrupulí použije kdykoli cokoli: lež, polopravdu nebo z kontextu vytrženou a překroucenou informaci – pokud blbové (tj. oněch Zemanových „deset dolních miliónů“) spolknou cokoli, tak proč toho nevyužít, když to přináší kýžené politické body.

Lhaní pro blbce

V kampani před prvním kolem prezidentských voleb mimo jiné utrousil, že mu vyjádřil podporu 42-násobný Zlatý slavík Karel Gott, načež ten se ohradil, že se zásadně nevyjadřuje na podporu žádného kandidáta. Při minulých prezidentských volbách zase Zeman prohlásil, že mu herečka Jiřina Bohdalová pláče do telefonu, neboť je vystavena štvanici kvůli podpoře, kterou mu vyjádřila. Bohdalová to následně v médiích popřela – žádné štvanici vystavena není.

Výše uvedené jen demonstruje, jaký vztah Zeman k oběma má: bez ohledu na to, zda mu podporu vyjádřili (Bohdalová), nebo ne (Gott), použije oba jako onuce. Tak je to ovšem s celým národem, respektive onou masochistickou polovinou, které se líbí, že ji reprezentuje někdo, kdo ji uráží.

Podobný vztah jako má k lidem, má Zeman i k číslům. Před minulými prezidentskými volbami například tvrdil, že jeho vláda vydávala třikrát více prostředků na investice než je tomu dnes, ač kapitálové výdaje Nečasovy vlády, v době hospodářské recese, byly o několik procent vyšší, než za vlády Zemana, bez recese.

Podobný přístup má k i k historii. Při posledních oslavách 17. listopadu například ve spřátelené TV Barrandov prohlásil, že aktéři listopadové revoluce byli samí “žvanilové”, takže musel program Občanského fóra napsat sám, ačkoli s jeho autorstvím do činění neměl nic. Stejně tak kdysi tvrdil, že byl 17. listopadu 1989 na Národní třídě, kde ho ale nikdo neviděl.

Zemanův Mnichov

Stejně jako je Zeman inteligentní mezi deseti milióny blbců, je i statečný s „milovaným“ Winstonem Churchillem. V projevu k 70. výročí osvobození Osvětimi, ve kterém mj. zmínil „Peroutkův článek“ s titulkem „Hitler je gentleman“, který také nikdo nikdy neviděl, ač si jej Zeman přesně pamatuje – byl na stránce „vlevo dole“, tento odvážný muž, dovolávaje se válečného britského premiéra, prohlásil: „Kdyby v roce 1936 během obsazení demilitarizované zóny v Porýní dvě britské a dvě francouzské divize reagovaly na toto porušení Versailleské smlouvy vojenskou akcí, nebyla by mnichovská dohoda, nebyl by holokaust a nebyla by druhá světová válka.“

Kdyby chyby. Kdyby nebylo Miloše Zemana, nebyla by například ani „mnichovská dohoda“ číslo dvě. Nebyl to náhodou český prezident, kdo – podobně jako kdysi Chamberlain a Daladier Československu – „doporučil“ Ukrajině, aby se vzdala Krymu ve prospěch Ruské federace ve stylu „o nás bez nás“? Není to tak, že podobně jako Moskva na Krymu tamní Rusy chtěl i Hitler v Sudetech pouze chránit své soukmenovce a požadoval území, které bylo jazykově německé? Neoznačovali němečtí nacionalisté Československo za umělý stát, podobně jako to dnes s pomocí ruských trollů papouškuje o Ukrajině český internet?

Na Ukrajině jde o nás, stejně jako v září 1938 nešlo jen o Československo, ale o celou Evropu. Zvláště jako menší země musíme trvat na dodržování mezinárodního práva. Hájit územní celistvost Ukrajiny je v českém národním zájmu a pitomá, zcela svévolná Zemanovská extempore, vykloubená z jakékoli diplomacie či zahraniční politiky, ohrožují do budoucna postavení České republiky jako suverénního státu, jehož hranice jsou nedotknutelné.

Protičeská xenofobie

To koneckonců souvisí i se Zemanovým nadbíháním xenofobním náladám. Vzrůst nacionalismu, který je s tím spojený, se může zase jen obrátit proti nám. Pravá i levá extremistická hnutí napříč Evropou podporuje režim pana Putina v Moskvě, který usiluje o Evropu roztříštěnou do vzájemně se svářících národních států, kde by mohl nejlépe rozehrávat své mocenské hry. Rozbitá Evropa, ve které sílí nacionalistická hnutí, je smrtelně nebezpečná konstelace z doby mezi dvěma světovými válkami. Zeman ovšem hraje s českou veřejností podobnou hru, jako ji v Německu hraje „protiimigrační“ a „protiislámská“ Alternativa pro Německo, jejíž volební lídr Alexander Gauland před parlamentními volbami v září 2017 mj. prohlásil, že Němci mají být hrdí na výkony svých vojáků ve 2. sv. válce a saská odnož AfD volá po zrušení Benešových dekretů jako předehry pro majetkové odškodnění.

Všichni Zemanovi nacisté

Při minulé prezidentské volbě Zeman na adresu svého protikandidáta Karla Schwarzenberga prohlásil: „Cíleně zamlčel, že i jeho rodiče měli kolem sebe samé nacisty, a že dokonce v rodovém sídle, kde pobývá jeho žena Therese, dosud visí obrazy s hákovými kříži a hajlujícími lidmi.“

Ve skutečnosti to byl ovšem pouze Zeman, kdo spolupracoval s nacisty, respektive s neonacisty, od kterých tuto „informaci“ převzal, ačkoli věc se má takto: hlava hlubockého panství Adolf Schwarzenberg byl přesvědčený antinacista, který mj. před válkou daroval Československu milión korun na výstavbu čs. pohraničního opevnění. Po obsazení země Hitlerem uprchl před hrozícím zatčením do zahraničí, v exilu v USA spolupracoval s londýnskou vládou, zatímco jeho bratranec Jindřich, který v Čechách zůstal, byl zatčen gestapem a deportován do Buchenwaldu. Majetek hlubocké i orlické větve Schwarzenbergů nacisté zabavili. Otec Karla Schwarzenberga a jeho strýc František patřili k autorům a signatářům dvou prohlášení české šlechty na obranu země a českého národa ze září 1938 a 1939. Karlův otec organizoval na Čimelicku květnové povstání a po válce se stal předsedou Revolučního národního výboru, což bylo v době nástupu komunistů naprosté unikum. Co se pak týká Schwarzenbergovy ženy Theresie, zámek, ve kterém měly viset obrazy s hákovými kříži, její rodina prodala před třemi stoletími a inkriminovaná plátna jsou ke všemu z 19. století.

S celým tímto nechutným a podlým útokem se Zeman a jeho parta vypořádali takto: „My jsme necitovali mylný zdroj. My jsme citovali zdroj, kterým se to k nám dostalo. To neznamená, že ten zdroj má mylné informace, nebo ne,“ prohlásil „na vysvětlenou“ Zemanova pravá ruka kancléř Mynář. Není to na vyražení zubů?

Zeman versus Dubček

Co dělali rodiče Miloše Zemana za války, sice nevíme, ale víme, jak se choval sám Zeman za okupace ruské – držel hubu a krok a ozval se až v samém závěru režimu v srpnu 1989 kritickým článkem věnovaným ekonomice v době, kdy v Rusku už několik let běžela perestrojka a v Česku podepisovaly deseti tisíce lidí petici Několik vět, včetně hvězd normalizační popkultury.

To ovšem Zemanovi nebrání v tom, aby na adresu Alexandra Dubčeka prohlásil, že se v roce 1968 „podělal hrůzou“. To opravdu sedí. Ať byl Dubček, jaký byl, v roce 1968 čelil armádám pěti států, 750 tisícům vojáků, 6 000 tankům a 800 letadel, zatímco Zeman, když před něj vyběhla dívka, aby mu ukázala nahá prsa s nápisem – Zeman, Putinova děvka, se úplně sesypal, ztratil tvar, zbyla z něj hromádka hoven, až se člověk styděl – jak může něco takového stát v čele nějaké země? Svou neúčast na minulých oslavách 17. listopadu ovšem Zeman v tývý Barrandov odůvodnil slovy: „Myslím si, že na těchto demonstracích budou exhibovat různí lidé, kteří proti komunismu vůbec nikdy nebojovali.“ Ha ha.

Picture 12

Odsun Němců v duchu Stalina

Zemanovo psychické rozpoložení, se kterým přistupuje k dějinám, k národu, k sobě samému… je o to „pozoruhodnější“, že Zeman ví, o co kráčí. V říjnu 1990, kdy už nemusel lhát a ještě nenastal čas lhát znovu, prohlásil na půdě Federálního shromáždění na adresu komunismu:

„Tento systém nevznikl 25. února 1948. Tento systém má svoje genetické kořeny minimálně v porušování demokracie po roce 1945, ať už jde o transfer německého obyvatelstva přesně v duchu stalinských migračních přesunů, ať už jde o zákaz agrární strany, protože je-li politická demokracie odvozována od jediné strany, je omezována u všech stran. Ale ani to ještě není odpověď na otázku, proč tento systém tak dlouho a více méně nerušeně fungoval. Těch 40 %, které komunistická strana dostala v relativně svobodných volbách z roku 1946, dostala dobrovolně. … Proč jsme byli ze satelitů nejstalinističtější ze stalinských? Často, když o tom přemýšlíme, musíme se podívat na tento národ, na tuto společnost a poněkud méně si ji idealizovat. Jestliže nyní místo onoho prorůstání ovládajících a ovládaných vytvoříme další iluzi, iluzi statečného, trpícího národa, který hrdě a se vztyčenou hlavou trpěl pod komunistickou diktaturou, tak pouze vytvoříme další sebeklam, který nás bude pronásledovat do budoucí historie a povede např. k tomu, že v této historii vytvoříme místo demokracie bonapartismus…“

Opoziční smlouva s Babišem

Problém se Zemanem je, že kritická reflexe se vždy týká těch druhých, nikdy jeho samotného, v čemž ho bezpochyby utvrzuje alkohol. Jestli tu někdo vytvářel bonapartismus, tak to byl Zeman. Tunelování zdejší demokracie dostalo systémovou podobu právě za jeho vlády v době tzv. opoziční smlouvy, která zablokovala kontrolní mechanismy založené na systému vlády a opozice. Zemanova ČSSD a Klausova ODS si mezi sebe rozdělily všechny posty v zemi, police byla paralyzována a obě strany si prakticky dělaly, co chtěly. Opoziční smlouva umožnila korupci v rozsahu, který by se dal označit za systém. Vedle „Grossovy policie“ měla opoziční smlouva i mediální krytí díky Železného TV NOVA, které Zemanova vláda poskytla výhodnou licenci.

Byl to Andrej Babiš a jeho hnutí ANO, kteří vyhráli volby díky kritice výše uvedeného. Na dotaz České pozice při minulých prezidentských volbách koho podpoří, Babiš prohlásil: „Nepodpořím nikoho, kdo má něco společného s érou Václava Klause, opoziční smlouvou a se systémem korupce politických stran, který zde Klaus se Zemanem úspěšně vybudovali. Miloš Zeman je pro mě pokračovatelem Klausovy éry. Je to kandidát, který by si prezidentskou kandidaturou pouze léčil ego, jako prezident by dál rozděloval společnost.“

Dnes Babiš v „opoziční smlouvě“ nahradil Klause a tvoří se Zemanem mocenský tandem jako výsměch všem užitečným idiotům, kteří tohoto slovenského podnikatelsko-politického hochštaplera volili.

Všichni Zemanovi mafiáni

Zeman je ovšem především zavázán těm, kteří mu zaplatili cestu zpět, na výsluní, na Hrad, tedy podnikatelům s vazbami na Rusko a na dobu před listopadem 89, a to včetně kriminálního podsvětí.  Šéfem Zemanových poradců byl tehdy Miroslav Šlouf, před listopadem tajemník OV KSČ na Praze 7, o kterém strana uvažovala, že ho instaluje do funkce městského tajemníka strany. František Mrázek, předlistopadový vekslák s kontakty na pražské stranické bossy, kterým vozil v kufru žigulíku salámy, který se po listopadu vypracoval na hlavu pražské mafie a nakonec dostal kulku do těla evidentně proto, že toho moc věděl, chodil v době Zemanova premiérování v letech 1998 až 2002 přímo na Úřad vlády. Policie mimo jiné odposlechla telefon, ve kterém Mrázek oznamoval Šloufovi, že mu našel kandidáty na ředitele BIS a ředitele protikorupční policie. Krátce po nástupu Zemanovy vlády byl odvolán jak ředitel BIS, tak ředitel protikorupční jednotky a dále šéf útvaru proti praní špinavých peněz a ředitel NBÚ.

Šlouf dosazoval své lidi na různá ministerstva, včetně Grossova vnitra. O jaké typy lidí šlo, dokládá tehdejší generální sekretář ministra zahraničí Jana Kavana Karel Srba, který byl do funkce instalován na základě Šloufova doporučení, ačkoli to bylo na první pohled hovado ověšené zlatými řetězy, jako kdyby byl od kolotoče (světské mám sice rád, ale v cirkuse – ne na ministerstvu zahraničí). Srba se mimo jiné snažil řešit problémy objednávkou nájemné vraždy novinářky Sabiny Slonkové, kteroužto zakázku si zadal u českobudějovického kriminálníka zvaného Citrón, který byl – na rozdíl od pana generálního sekretáře – natolik soudný, že ji neprovedl.

Kauza Olovo

Podpásovky, útoky zezadu, estébácké praktiky byly se Zemanem spojeny vždycky. Jakmile se Petra Buzková stala populární a začala v sociální demokracii přerůstat Zemanovi přes hlavu, vznikl v prostředí poradců premiéra Zemana kompromateriál jako vystřižený z dílny StB, ve kterém byla Buzková nařčena, že se před listopadem živila jako prostitutka, týrala své dítě a spolupracovala s tajnou policií. Tuto okopírovanou estébáckou dezinformaci, psanou i nefalšovaným předlistopadovým estébáckým žargonem, vypracoval Zemanův poradce Vratislav Šíma, který za komunismu působil dvanáct let na ÚV SSM, kde měl na starosti propagandistické kampaně.

Když se Zemanův poradce Zdeněk Šarapatka od nechutné provokace distancoval a celá věc se provalila,  Zeman za autora dezinformace označil nepřímo právě jeho. Zeman se pomluvené kolegyni nejen neomluvil, ale s touto nechutnou aférou, která vznikla v prostředí jeho nejbližších spolupracovníků, se vypořádal tak, že o Buzkové trousil poznámky, že je neschopná a líná.

Jako je Zemanovi zcela lhostejné, zda jeho slova odpovídají reáliím nebo ne, protože mluví přece k debilům, tak je mu zcela jedno, jakými lidmi se obklopuje – jen když mu slouží, a když z nich žádný užitek už není, tak se jich bez sebemenších skrupulí zase zbaví. Zeman nehodil Šloufa přes palubu kvůli jeho mafiánským stykům, ale protože ho podle jeho názoru poškodil ve volební kampani. Když na Šloufa narazil při povolební oslavě, ukázal na něj prstem a řekl: „Kvůli tobě jsem přišel o 10% hlasů.“ To je ovšem crimen laesae maiestatis – urážka majestátu, což je v teokracii hrdelní zločin.

Kdyby totiž nebylo Šloufů, novinářů a podobných nepřejících sviní, musel by přece Zeman dostat minimálně 99,9% hlasů, protože je bůh – aspoň maminka to vždycky říkala.

Picture 13

(Kresby Pavel Reisenauer.)

Pražský Hrad coby filiálka česko-ruské firmy

Když Zemana sponzoruje česko-ruská podnikatelská mafie, je jasné, že prezident musí být vstřícný ke Kremlu. Tak přes varování BIS před růstem vlivu Ruska ve strategických hospodářských odvětvích jako je energetika, které Rusko tradičně využívá jako nástroj k nátlaku, se Zeman proti zájmům této země vyslovil pro ruskou účast na dostavbě Jaderné elektrárny Temelín a Kreml vyzval, aby posílil své investice v České republice.

Při svém zájezdu do Moskvy v roce 2001 dohodl Zeman za zády české společnosti a její politické reprezentace odprodej ruského dluhu vůči České republice, který přesahoval 100 miliard korun, přičemž se dlužná částka smrskla na necelých dvacet miliard, ačkoli v případě Ruska nešlo o rozvojovou zemi, které by snad šlo dluh zčásti umazat, ale o světovou velmoc s největšími zásobami nerostných surovin.

Transakci měla provést společnost s ručením omezeným Falkone, která byla několik let předtím založena ve Švýcarsku se základním kapitálem 200 tisíc švýcarských franků, byla spravována občany ruské státní příslušnosti a sídlila na předměstí Schaffhausenu ve stavební buňce, ve které nikdy nikdo nebyl k zastižení.

Toto zcela evidentní podvodné okradení České republiky bohatším sousedem, který tady navíc po dvacetileté okupaci zanechal nevyčíslitelné škody, vydával Zeman za ohromný úspěch, ačkoli bezpochyby šlo o mafiánský podnik, ve kterém „zprostředkovatelům“ na české i ruské straně uvízly za nehty stamiliony ne-li miliardy – na úkor českých daňových poplatníků, kteří jako zpráskaný pes dodnes lížou svému pánovi za to bití nohy.

Zeman ovšem tvrdí, že hájí zájmy dolních deseti miliónů. Nemůže být větší výsměch skutečnosti a těm, kteří ho volí. Ve skutečnosti hájí zájmy několika soukromníků, kteří patří k nejbohatším vrstvám společnosti, které Zemana sponzorují a zároveň ho využívají ke krytí svého byznysu s Ruskem a s Čínou. Pražský Hrad za Zemana opanovala mafie.

Ze vzdělaného, kritického, sebekritického… národa Komenského, jak si Češi na úsvitu svého národního obrození sami sebe malovali, je beztvará skrumáž egoistických individuí, kteří si nevidí dál, než na špičku svého nosu a beze všeho věří i těm největším bulíkům, co jim nejrůznější šarlatáni věší na frňák, jako kdyby šlo o velkochov antibiotiky narvaných vodňanských kuřat, kterým stačí světlo, teplo, pravidelné krmení a z rádia pouštěná Vondráčková pro harmonický, ničím nerušený růst hmoty. Dobrou chuť LP 2018.

Zdroj: Revue Babylon

Kausa Ondráček: špatná a míň špatná ANO

Sněmovna nakonec ve středu nezvolila komunistického poslance Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu činnosti bezpečnostních sborů (GIBS). To je dobrá zpráva. Špatná zpráva je, že pro něj hlasovalo 83 poslanců, to znamená, že kromě 15 hlasů komunistů muselo pro „mlátičku“ z Palachova týdne hlasovat dalších 68 poslanců.

Komunistická ČTK zveřejnila během Palachova týdne plná jména i adresy organizátorů pietního aktu za Jana Palacha ve snaze vystavit je „lidovému hněvu“. Následně začaly chodit opozičním aktivistům podobné výtvory bezpochyby z dílny Ondráčkových kolegů.

Když vyloučíme poslance ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP09, STAN i ČSSD (podle předsedy poslaneckého klubu ČSSD Jana Chvojky sociální demokraté „dlouhodobě říkali, že člověk, který v roce 1989 v rámci Palachova týdne se podílel na perzekucích demonstrantů, nemůže stát v čele komise pro kontrolu GIBS“), muselo se pro něj vyslovit minimálně 46 ze 78 poslanců ANO (pokud pro Ondráčka hlasovalo všech 22 nahnědlých soukmenovců komunistů z Okamurova SPD) – tedy výrazná nadpoloviční většina. To je opravu chucpe. Že jsou Babiš a jeho pravá ruka Faltýnek schopni udělat prakticky cokoli pro mocenskou či mediální „ochranu“ byznysu zvaného Agrofert, k čemuž využívají armádu užitečných idiotů – ty, kteří je volí, i ty, kteří před veřejnosti předstírají hru na demokratickou stranu, je známo.

Podpořit díky zákulisní dohodě s KSČM na post toho, kdo má kontrolovat policii, chlapíka, který dodnes nebyl schopen se jen distancovat od mlácení nevinných a bezbranných lidí před listopadem 89, je ovšem opravdu i přes tu poslední čáru.

Celá věc jen znovu ukazuje, že ANO ve skutečnosti není politická strana, ale soukromý projekt majitele Agrofertu Babiše – byznysu, který nezná pravidla. O to víc je třeba ocenit těch pár poslanců z ANO, kteří se tomuto špinavému, na hony páchnoucímu ochodu vzepřeli.

P.S. Komunisté byli rozčilení, že ANO porušilo mocenský pakt. Vojtěch Filip to označil za „porušení uzavřených dohod“ a pohrozil, že komunisté mohou znovu otevřít jednání o obsazení všech kontrolních komisí ve Sněmovně. Ano, to je přesně ono – komunisty ze všech postů ve sněmovně vyštípat.

Zdroj: Revue Babylon

Putinova děvka a fašoun Foldyna

Existuje druh lidí, kteří číhají na příležitost, aby mohli veřejně demonstrovat svou oddanost směrem k předpokládanému vítězi a tedy že z toho něco pro ně taky kápne. Plakat, zlobit se, smát se spolu s patronem, pokud možno v přímém přenosu usilovně vrtět ocasem je dosti krušný chlebíček profesionálních plaček, stejně jako politických prostitutů a kurev nejrůznější velikosti a ražení, o které v českých zemích nebyla nikdy nouze – po roce 1938, 1945(48), 1968 jich bylo jako hub po dešti a houbařská sezóna je tu, zdá se, zase. Volební protest ukrajinské aktivistky proti Zemanovi si nemohli tuzemští prostituti nechat ujít.

Tak ministryně obrany za ANO Karla Šlechtová zřejmě situaci vyhodnotila (asi za resort armády) jako „napadení Česka“ a prohlásila: „To, co se děje proti stávajícímu prezidentovi, je hnus. Doslova. Je to svobodná přímá volba prezidenta. Každý má právo na názor, ale ohrozit prezidenta naší země je odporné.“ To bych nechal vytisknout a vyvěsit na ministerstvu obrany jako branný závazek armády ČR. Musí různé nesvéprávné osoby, které jakýmsi božím řízením stanuly v čele vládních resortů, tuhle zemi a společnost zesměšňovat?

Šlechtová za to ale asi nemůže, to takový Michal Hašek je jiný kalibr. „Výsledek permanentního hanění hlavy státu! Otřesné! Halík, Mitrofanov a spol. spokojeni? Ochrance díky za profi zásah!“ pustil klávesnici na špacír po Facebooku jihomoravský exhejtman.

Ještě víc se ale rozjel další socan, severočeský Jaroslav Foldyna, na kterého člověk už úplně neprávem zapomněl, protože tenhle typ politických kurevníků je opravdu nezničitelný.

„Věřím, že útok v den voleb, ve volební místnosti a přímo na prezidenta, musí odsoudit úplně každý. Doufám, že starost o zdraví útočníka má opravdu jen pan Drahoš,“ dal Foldyna najevo své „rozhořčení“ v reakci na vyjádření prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše, který na svém oficiálním twitterovém účtu napsal: „Byla to velká nerozvážnost. Prezident je chráněná osoba, ta žena riskovala život.“

Hrdinný Foldyna se zastal Zemana, sepsul jeho protikandidáta Drahoše, a jak byl rozjetý, pokračoval: „Fašisté budoucnosti budou sami sebe nazývat antifašisty,“ citoval Churchilla. „Ten citát je zřejmě nejvýstižnějším komentářem politického napadení, při kterém se na prezidenta republiky ve volební místnosti vrhlo polonahé agresivní individuum. Nenecháme si napadat našeho prezidenta!“ Cha cha cha, viz níže.

Hašek s Foldynou to jsou takoví dva čoklíci, kteří číhají za bukem, aby si kousli taky, když se smečka na někoho vrhne – ovšem zezadu, pro jistotu, do paty. Jestli Zeman volby vyhraje, kdepak se nám Jarda s Míšou objeví? V čele obrozené ČSSD?

Se způsobem protestu ukrajinské aktivistky může sympatizovat nebo taky ne, každý podle svého vkusu. Každopádně polonahá dívka nedržela nic v ruce, natož aby měla nějakou zbraň a chtěla Zemanovi ublížit. Ze záznamu je patrné, že chtěla, aby si Zeman přečetl slova na její obnažené hrudi: Putinova děvka (myšlen tím Zeman), kterými protestovala proti patolízalskému vztahu českého prezidenta k současnému kremelskému režimu, který okupuje ukrajinský Krym a na východě Ukrajiny podporuje separatisty útočící na územní celistvost Ukrajiny. Stála tam sama, vyzbrojená jen svými vnadami a hlasem proti několika ozbrojeným hromotlukům z prezidentovy ochranky. Dramatické líčení situace z řad nejrůznějších slouhů, ministrů a podslouhů, Parlamentních listů apod. je směšné a trapné. K sebevědomé demokratické společnosti patří velkorysost. Hnědí a rudí fašouni, pro které nikdy nic nebylo dostatečně nízké, měli vždy pro jakékoli autonomní jednání zlobu a nenávist.

Svými slovy o fašistech budoucnosti, kteří se budou stavět antifašisty, měl Churchill na mysli komunisty, tedy i jakéhosi pana Foldynu (i když do KSČ vstoupit před listopadem 89 už nestačil, Foldyna byl kandidátem strany, což bylo koncem 80. let obzvlášť perversní). Pokud je tu někdo fašoun, pane Foldyno, tak jste to vy.

Revue Babylon.

Nepoužívej fráze, přemýšlej o tom, co říkáš

(Poznámky Petra Placáka nad knihou T. Snydera Tyranie)

„Vyhýbej se otřepaným frázím, které používají všichni. Vyjadřuj se samostatně, i když třeba chceš říct totéž, co ostatní. Odtrhni se od internetu. Čti knihy,“ radí Snyder v poučce číslo 9, která nám může znít poněkud úsměvně, ale ono to úsměvné není: s internetem a exponenciálním růstem informací se ukazuje, jak je společnost zcela bezbranná proti záplavě zpráv a pseudozpráv zastírajících svůj účel, neschopná rozeznat informace od dezinformací, které na ni cíleně a záměrně útočí ze všech stran. Vzdělanost – schopnost na základě systematicky získávaných vědomostí smysluplně strukturovat svět, ve kterém se člověk pohybuje – nestoupá s růstem informací, ale na první pohled paradoxně klesá. Neschopnost číst a porozumět textu se dnes projevuje ve velké míře i u vysokoškolsky vzdělaných lidí, což je vývoj, který může skončit civilizačním kolapsem.

Snyderovi můžeme tedy zcela vážně přitakat: Čtěme! Tištěná média, která mají pevnou redakci a sídlo, jejich redaktoři mají konkrétní, známé tváře a pravá jména a při své práci se opírají o novinářský kodex, který je mimo jiné zavazuje ověřovat zprávy z více zdrojů, které jsou na sobě nezávislé. A čtěme knihy, odborné stejně jako beletrii. Jedině tehdy, když máme dostatečně velké kulturní zázemí, budeme schopni využívat internet ke svému prospěchu, jako službu, a ne papouškovat cizí názory, které jsou určitým skupinám lidí „šité na míru“, vytvářejíce přitom zdání, že to jsou názory jejich vlastní.

„Odsuň ze stolu monitory a displeje a obklop se knihami,“ nabádá občany Snyder, a aby byl konkrétní, vyjmenovává tituly, které ovlivnily jeho úvahy při psaní tohoto eseje: Politika a anglický jazyk George Orwella (1946), Jazyk Třetí říše Victora Klemperera (1947), Původ totalitarismu Hannah Arentové (1951), Člověk revoltující Alberta Camuse, Zotročený duch Czeslawa Milosze (1953), a snad nejvíce Snyderem citovaná Moc bezmocných Václava Havla (1978).

(Z textu Kdo byl Jan Hus a co je Andrej Babiš: PF 2018 psaného pro revue Babylon.)

Člověk revoltující

O svědectví Pavla Brázdy z dokonalého podzemí, karnevalu světa i vesmíru.

Pražská deklarace o ruské válce proti nám

Jak může Západ čelit dezinformacím.

Zemane, oceň Čurdu

Nemá cenu komentovat výběr lidí Miloše Zemana pro ocenění při státní svátku 28. října: tedy tradiční zemanovskou směs lidí úctyhodných s prezidentovými kamarády, podporovateli, hochštaplery. Je to klasický postup všech manipulátorů, kteří, aby mohli ve společnosti prosadit sebe sama jako kánon, nejlépe závazný, musí rozbít jakákoli hodnotová měřítka, smysluplný diskurs o minulosti, o tom co bylo správné, co správné nebylo, co by se mělo vyzdvihnout, co pominout a co odsoudit – kdo něco v zájmu celku obětoval a kdo se choval egoisticky a hájil vždy jen vlastní zájmy. Mezi letošními oceněními je jedno, které je v tomto ohledu mimořádně příznačné, a sice vyznamenání pro novinářskou stoku v podobě redaktora Parlamentních listů Petra Žantovského.

Nejde tak ani o osobu tohoto normalizačního a postnormalizačního podnovináře, ale o to, co představuje. Parlamentní listy nejsou běžné médium, založené na novinářské práci, která má svá jasně stanovená pravidla, ale naopak na destrukci jakékoli novinařiny. Jde o dezinformační web, jehož účelem není informovat, ale manipulovat čtenáře, uvádět polopravdy a informace stavět do falešného kontextu, tedy dezinformovat.

Jde o „byznys“, který je na úrovní dětské pornografie, ale horší v tom, že je nejen legální, ale i společensky a politicky akceptovatelný a že se na tomto zločinném počínání „bezelstně“ podílí celá řada lidí jinak bezpochyby slušných jen proto, že má tato dezinformační žumpa, záměrně operující s těmi nejnižšími lidskými instinkty, velkou čtenost. Řežou si tak sami pod sebou větev. Parlamentní listy je záměrně sesypávají na jednu hromadu s extremisty, nejrůznějšími magory, konspirátory, privátními i profesionálními dezinformátory a oni tak svým přičiněním znevěrohodňují svět, který reprezentují, a zároveň pomáhají extremistům legitimovat se ve společnosti, přičemž lůzři, kteří tuto žumpu čtou a sytí z ní své nenávisti, jim nikdy hlas nedají.

Petr Žantovský to je něco jako Karel Čurda. Na základě tohoto typu zrady a kolaborace (Parlamentní listy řada analýz spojuje s Ruskem a jeho dezinformační válkou proti Západu, což podle mne naprosto sedí) sice nikdo popraven nebyl, ale devastační účinky záměrné destrukce jakéhokoli etického jednání ze strany Parlamentních listů mají na společnost horší dopad, než mohla mít pronacistická kolaborace.

Miloši Zemane, nebuď srab, nech být čurdy a oceň samotného Čurdu. Ukaž světu na závěr své kariéry a svého života, že nejsi žádné ruské ořezávátko, a dotáhni své pohrdání lidmi a tímto národem do konce.

Psáno pro revue Babylon

Drž se, blbe, kytary

Ztratila Šebestová Macháčkovi sluchátko?

Demokracie bez přívlastku

Dukův sen o českém lidu a theokracii.

Odhmotnit hmotu

Manifestace polidštění světa Vladimíra Boudníka.

U Dánské koruny

Na Islandu jako doma.

Nikdo nám nic nevymluví

Když máte vypláchnuto, nikdo s Vámi nehne. Je to důvod k hrdosti?

Citlivý člověk a bolševik Klaus

Když Klaus po bolševicku „brání" lid před „odrodilými" intelektuály, dělá to, aby si pak – ve jménu lidu – s lidmi vytřel zadek.

Svobodně jako šimpanz

Jeskynní malba Jaroslava Blažka.

Beneš a Atatürk se zasloužili o stát

Poslanecká sněmovna ČR označila události v Arménii z let 1915 až 1918 za genocidu, když v usnesení odsoudila likvidaci Arménů stejně jako nacistické zločiny proti lidskosti na židovském, slovanském a romském obyvatelstvu. Proč k tomu nepřidali třeba genocidu severoamerických Indiánů? To by se ale možná strýček Donald zlobil.

Ne, nikdo si nechce dělat legraci ze sto let staré arménské tragédie – na paškálu jsou tuzemští zákonodárci, kteří mají takovou dojemnou starost o světové dějiny, zatímco s těmi domácími jsou poněkud na štíru. Nebylo by smysluplnější věnovat se tuzemským kostlivcům ve skříni?

To samé zákonodárné těleso, které se včera vyslovilo ke genocidě Arménů, přijalo před lety – na návrh komunistů – jednohlasně zákon o jedné větě: Prezident Edvard Beneš se zasloužil o stát. Nejde ani tak o to, že se zasloužil o stát (a stejně tak i o jeho poválečnou destrukci), ale o to, že svými šovinistickými projevy na konci a především po konci války o „vylikvidování všeho německého“ záměrně pomáhal vytvářet atmosféru nenávisti, v jejímž rámci měla být jednou provždy vyřešena „německá otázka“. S divokým vyháněním, které následovalo, bylo spojeno i bezuzdné vraždění německých civilistů, včetně starců, žen a malých dětí zdaleka ne jen lůzou, které pak Národní shromáždění zpětně pardonovalo jako protifašistický odboj.

Někdo třeba namítne, že divoký odsun nelze srovnávat s genocidou Arménů – a jde snad dávat na jednu kupu to, co se odehrálo během první světové války v Osmanské říši s nacistickým holocaustem a průmyslovým vyvražďováním během světové války druhé, jak to včera splácali poslanci?

Jakmile se do výkladu dějin vloží parlament, z historie se stává politika a ze zločinu je cynické politikaření, které poctivou reflexi historie zákonitě odsune na vedlejší kolej. Můžeme o turecké genocidě Arménů psát, můžeme Ankaře pořád dokola připomínat, že relativizovat zločiny na Arménech je „ve slušné společnosti“ nepřijatelné, můžeme na ni i diplomaticky tlačit, ale to hlavní – vyrovnat se s vlastní historií, musí Turci sami. Jinak by to ani nemělo cenu.

(Psáno pro revue Babylon)

 

Světská sláva, polní tráva…

Já jsem posera, a teď budu rytířem bez bázně a hany, ha ha.

Buďme moderní, bezzávadoví, užiteční...

Na počátku holocaustu byla dehumanizovaná medicína.

Smích Slepé Směrovky

Jak dál ve světě, jehož hnus komunisté protáhli z války do doby poválečné?

Kdo je komu fašista

Náš prezident a jeho lid nezapře dobré bolševické vzdělání a způsoby.

Co znamená, že se fašizujeme

Lidovláda je sama sobě nejvyšším zákonem a tedy není ničím omezena (morálkou, tradicí, zákony, parlamentem...), a také v ničem omezena, a politická vůle v ní stojí nad veškerou realitou.

Štokrle a patník

Laudatio na Pavla Zajíčka k Ceně Ferdinanda Dobrotivého pro rok 2016.

Království dvojího lidu

Kult půdy a krve sem byl násilně zanesen z třetí říše a po roce 1945 se jej chopili komunisté.

Co se lidu líbilo

„Socialistické" Československo jako fašistický stát 48-89.

Čechie ještě nezhynula aneb Zahnat Rusy vrahy!

Prosloveno a zazpíváno na protikremelské demonstraci u sochy TGM na Hradčanském náměstí 10. října 2013.

V Kufru ve Smržovce

24. prosince v nádražní restauraci řečené Kufr ve Smržovce v Jizerských horách. Text k videu Monarchistů.

Podporují nás:

                                                      30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big